Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

O kolik je Země lehčí aneb Trable s biliony

 |  5. 9. 2000
 |  Vesmír 79, 484, 2000/9

Na tento problém upozornili Jan Erben (erben@ecm.iol.cz) a Michal Wittner (wittner@cesnet.cz). Originální autorova formulace zněla „A tak se ukázalo, že Země je lehčí, prý o 2000 bilionů tun.“ Při redigování se z této nejednoznačné formulace (jde o bilion evropský, anebo americký?) stala nestandardní věta „Ukázalo se, že naše Země je lehčí, a to o dva triliony (tj. 1012) tun“ (zde je trilion použit ve svém severoamerickém významu, tj. 1012).

Jaká je skutečnost? To, co fyzikové zpřesnili, byla hodnota gravitační konstanty. Podle momentálně dostupné informace naměřili: (6,7239 ±0,00009)×1011 m3kg1s2 (Phys. Rev. D, 15. července 2000). Kombinace této hodnoty gravitační konstanty s precizním laserovým měřením dráhy družice Lageos (s přesností milimetrovou!) umožnila stanovit hmotnost Země s dosud největší přesností na (5,97223 ±0,0008)×1021 tun. Takže teď už záleží, z jak starých tabulek vezmeme předchozí udávanou hmotnost Země Např. Výkladový astronomický slovník (Brno 1996) udává pro hmotnost Země 5,976×1021 tun.

A poučení: Být opatrný i u respektovaného zdroje. I přes snahu o recenzování rukopisů může v textu zůstat nepřesná či neověřená zpráva. Těší nás však, že nezůstává neodhalena.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy uzamčeno

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...