Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Dynamika požárů

 |  5. 9. 2000
 |  Vesmír 79, 536, 2000/9

Požáry patří neoddělitelně k přírodě a velká část typů přirozených porostů má charakteristickou požárovou dynamiku (viz Vesmír 77, 558, 1998/10). Ukázalo se, že rozdíly v dynamice požárů mezi různými typy vegetace lze vysvětlit na základě velmi jednoduchého modelu, jenž popisuje porost jako spřaženou soustavu dvou oscilátorů - přízemní a korunové vrstvy vegetace. Tyto vrstvy deterministicky cyklují mezi stavem „zelené hmoty“ a „shořelé hmoty“, přičemž doba cyklu je závislá na tom, jak rychle přibývá hořlavá biomasa. Zároveň se vrstvy ovlivňují navzájem - jednak tím, že pokud jedna z nich začne hořet, chytne i druhá, a dále tím, že růst korunové vrstvy brání růstu přízemní vrstvy (poněvadž ji stíní). Požárová dynamika pak závisí na poměru mezi pravděpodobností šíření ohně a pravděpodobností jeho spontánního vyhasnutí v obou plně vzrostlých vrstvách. Existují čtyři možné kombinace těchto parametrů:

  • Pravděpodobnost vyhasnutí je pro obě vrstvy nižší než pravděpodobnost šíření. Tohle platí pro vlhčí lesy, jako jsou tropický deštný prales a temperátní opadavý les. Ty téměř nehoří, a pokud ano, tak málo a špatně.
  • V korunové vrstvě je větší pravděpodobnost šíření než vyhasnutí požáru. To je případ severských jehličnatých lesů, kde jsou stromy dost suché, ale přízemní vrstva je buď vlhká, anebo nevyvinutá, protože roste ve stínu. Celý systém tedy pravidelně osciluje podle toho, jak rychle se ve stromovém patře hromadí hořlavá hmota (typická perioda je 100 let).
  • Pouze v přízemní vrstvě je větší pravděpodobnost šíření než vyhasnutí. To je případ savan, kde je málo stromů, a navíc sucho, takže nárůst hořlavé hmoty (hlavně trávy) v podrostu není ničím omezován. Tráva roste mnohem rychleji než stromy, takže požáry jsou zde obdobně jako v jehličnatém lese periodické, ale ta perioda je mnohem kratší. A naopak: protože je zde takové sucho, souvislý lesní porost nemá šanci - hořel by tak často, že by vůbec neměl čas vyrůst.
  • V obou patrech je pravděpodobnost šíření požáru vyšší než pravděpodobnost spontánního uhasnutí. Takový systém se chová nepředvídatelně, chaoticky, poněvadž není jasné, která vrstva začne hořet dřív a ovlivní tak další vývoj. Této kombinaci parametrů odpovídají tvrdolisté lesy (to je taková ta trnitá a křovitá vegetace rostoucí okolo Středozemního moře a ještě na několika dalších místech Země), které jsou rozsáhlými a nepředvídatelnými požáry proslulé.

Zmíněný model představuje jeden ze vzácných případů, kdy na základě několika málo jednoduchých, empiricky zjistitelných parametrů lze předpovídat dlouhodobou dynamiku společenstva. (American Naturalist 153, 527-539, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Doc. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií a evoluční ekologií, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě JU. Je spoluorganizátorem proslulého semináře „Biologické čtvrtky ve Viničné“ a spoluautorem knih Úvod do současné ekologie, Biologie krajiny: biotopy České republiky a Jak se dělá evoluce. Je editorem časopisu Ecology Letters. Spolu s P. A. Marquetem a J. H. Brownem editoval knihu Scaling biodiversity pro Cambridge University Press. Je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR.
Storch David

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné