Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Od piktografů k latince

 |  5. 6. 2000
 |  Vesmír 79, 357, 2000/6

V jedné televizní soutěži má hráč za úkol nakreslit sdělení tak srozumitelně, aby ho jeho spoluhráč „přečetl“. Nejde vlastně o nic jiného než o hru na prehistorické „písemné zprávy“. Souvislost písma s obrazem není náhodná. Všeslovanské slovo psát je příbuzné s lat. pingo - maluji, pictor - malíř (odtud i pitoreskní - malebný).

O písmu v pravém smyslu slova mluvíme až od historické doby, kdy se obrázky (piktografy) začaly přetvářet ve slovní pojmové písmo (ideografy). Stačí obrázek zjednodušit a použít v přeneseném významu. Kolečko s paprsky pak už neznamená jen slunce, ale i teplo nebo pěkné počasí, dvě čárky neoznačují pouze lidské nohy, nýbrž i odchod, popřípadě odjezd.

Po čase znaky splynuly nejen se slovními významy, ale i s jejich zvukovou složkou, a začaly představovat určité seskupení hlásek (jako kdyby dvě čárky-nohy označovaly skupinu hlásek v pořadí n, o, h, y). Tak vznikla možnost využít znaky pro jednoslabičná slova k skládání slov víceslabičných. Byly to vlastně rébusy (představme si třeba číslici 100 s obrázkem letícího ptáka a interpretujme ji jako adjektivum stoletý).

Když se začalo víc psát, přestala nabídka znaků stačit. Nabízely se dvě možnosti. Buď vymyslet další znaky (ponechme stranou národy, které to udělaly), nebo seřadit dosavadní znaky tak, aby počáteční písmena ve slabice dávala nové slovo (tzv. akrofonie). A zbývá poslední krůček k hláskovému písmu, tedy detailnímu záznamu zvuku bez ohledu na obsah. Nebýt toho, nemohl Démokritos prohlásit, že „tragédie i komedie jsou psány stejnými písmeny“.

Hláskové písmo ovšem nevymysleli Řekové. Před nimi to s ním zkoušeli staří Egypťané i Babyloňané a ve 13. století př. Kr. svůj úmysl dovedli k cíli Féničané, kteří s využitím některých egyptských hieroglyfů vytvořili abecedu o 22 souhláskách. Řekové si jejich abecedu jen upravili a obohatili o samohlásky. Je možné, že od nich převzali i způsob notace (viz Vesmír 79, 236, 2000/4). Především však bylo Řecko důležitou přestupní stanicí, z níž vypučela západní, a později i východní větev evropských hláskových písem. Už v době římské říše se z alfabety - víceméně prostřednictvím etruského písma - vyvinula latinská kapitála (majuskulní předchůdkyně latinky). A v 9. století po Kr. si Konstantin z řecké minuskule upravil hlaholici (předchůdkyni cyrilice, a posléze i azbuky).

Nenechme se splést tím, že popis vývoje je jednoduchý, vývoj sám měl totiž k jednoduchosti daleko. Občas se v rámci jednoho textu střídaly slovní, slabičné a hláskové znaky, popřípadě „němé“ znaky označující volbu varianty. Takový byl i egyptský nápis na Rosettské desce, který čekal na objasnění 23 let, byť paralelní řecký text byl přečten ihned (viz Vesmír 79, 314, 2000/6). Podle etymologických slovníků jsou hieroglyfy posvátnými vrypy egyptských kněží (ř. hieros - posvátný, glyfis - vryp), do slovníku běžného smrtelníka však vstoupily i jako expresivní výraz pro nečitelnou čmáranici...

Vraťme se na začátek, tedy k čitelným „obrázkům“. Irokézové donedávna sestavovali vampumové pásy z obarvených mušliček - bílá znamenala mír, rudá válku, černá nebezpečí. Nepřipomíná vám to dopravní značky? Anebo si všimněme stylizovaného poháru na krabici od počítače či přeškrtnutého psa na dveřích obchodního domu. Nejsou to náhodou ideografy? Občas se nám prehistorický způsob „psaní“ hodí, protože je srozumitelný „ve všech jazycích“. Nic nového pod sluncem.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné