Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Letecký průzkum v archeologii

Nedestruktivní metody odhalují zaniklé podoby kulturní krajiny
 |  5. 6. 2000
 |  Vesmír 79, 337, 2000/6

Geograf a archeolog O. G. S. Crawford zkoumal letecké snímky jižní Anglie, které pořídili vojenští piloti ve dvacátých a třicátých letech 20. století, a díky tomu identifikoval síť pravěkých polí a cest souvisejících s opevněnými hradišti. Jeho objev je považován za počátek letecké archeologie, která později, zejména v posledních desetiletích, odhalila pohřbené krajiny s dosud neznámými sídlišti, kultovními centry, výrobními areály, cestami apod. Tato metoda umožnila vznik nedestruktivní krajinné archeologie, která pracuje s daty z rozsáhlého území a uvnitř sídelního prostoru se zabývá zejména složkami, jejichž pozůstatky nejsou zjistitelné tradičními způsoby. Nedestruktivní jsou i geofyzikální metody, hloubkový radar či detektor kovů (ten ale v rukou neoprávněných prospektorů působí archeologii obrovské škody). Tyto metody (tzv. bodové) slouží k průzkumu menších ploch (sídlišť, pohřebišť, hradů, klášterů), kdežto letecká prospekce zkoumá krajinu plošně, zjišťuje například hustotu a rozmístění sídel.

Využití dálkového průzkumu v archeologii

Dálkovým průzkumem zaniklých krajin se zabývají disciplíny využívající data z družic a vysoko letících nosičů, dnes se uplatňují i digitální termovizní kamery snímající povrch Země z nízko letících letounů.

Spojené státy americké pracují především s digitálními snímky z orbitálních satelitů, v Evropě se dává přednost leteckému průzkumu z malých výšek - vizuálním zjištěním a snímkování fotoaparátem drženým v ruce. Studují se i fotogrammetrické snímky pořizované kamerami velkého formátu, které slouží k vojenským a mapovacím účelům. Pro archeologii sice mají příliš malé měřítko, ale lze je zpracovat na počítači. Jejich nevýhodou bývá vysoká cena či utajení (jestliže jde o vojenský objekt).

Data získaná plošným průzkumem krajiny z výšky poskytují svědectví o charakteru a rozmístění lidských sídel od pravěku po současnost. Většina těchto stop nemůže být prozkoumána tradičním archeologickým výkopem. Letecký průzkum je doplňován dalšími prospekčními způsoby, a to jak plošnými (jako je povrchový průzkum sběrem), tak bodovými (geofyzikou, fosfátovou analýzou, testovacími sondami). Objekty, které je možné při pohledu z výšky zachytit, jsou buď částečně, nebo úplně pohřbeny, ale prozrazují se některými charakteristickými příznaky:

  • Dlouhé stíny. Po východu či před západem slunce, tedy při velmi šikmém osvětlení, bývají stínem zvýrazněny i nepatrné reliéfní pozůstatky objektů.
  • Eroze půdy, způsobená například dlouhodobě opakovanou orbou, obnažuje obydlí, hroby, příkopy aj. Působí protichůdně - do jisté míry objekty poškozuje, ale zároveň je zviditelňuje.
  • Odlišný vzrůst vegetace. V zaniklém obydlí či zasypaném hrobě bývají humusovité složky obohaceny o fosfáty, které plodinám vytvářejí lepší podmínky k růstu. Nad objektem zasypaným v lehkých písčitých půdách říčních teras lze sledovat odlišnosti způsobené menší propustností půdy. Příznaky jsou závislé na půdních a geologických poměrech, druhu plodiny nad objektem, srážkových poměrech v daném roce a světelných podmínkách. Výsledkem jsou rozdíly ve zbarvení, výšce, hustotě a tvaru dozrálých plodin nad objektem. Nejvýrazněji se změny projevují na obilí, ale zachytit je lze i na jeteli, řepce či kukuřici.
  • Vyprahlost. V extrémně suchých létech se mohou pohřbené objekty zobrazit na travnatých plochách. Nejslavnějším objevem toho druhu byl malý dvojitý kruhový příkop, který v polovině 90. let identifikovali angličtí archeologové v areálu megalitického objektu v Avebury.
  • Sněžný efekt. Při jarním tání lze využít rozdíl teploty vyzařované nad humózní výplní zahloubeného objektu a mimo ni. Také navátý sníh může zvýraznit terénní reliéf valů či příkopů.

Letecká archeologie v České republice

První archeologický objekt byl u nás z letadla vyfotografován koncem padesátých let 20. století, a to v Prosiměřicích na jižní Moravě. Šlo o pohřeb s kruhovým příkopem z období pozdně eneolitické kultury se zvoncovitými poháry. Roku 1967 se v Národním muzeu v Praze konala výstava o metodách a objevech letecké archeologie, kterou pořádal francouzský Národní pedagogický institut. Na zavedení této metody u nás jsme však čekali ještě dlouho. Výzkum zahájil až v letech 1982-1983 archeolog J. Kovárník z Jihomoravského muzea ve Znojmě (viz Vesmír 75, 436, 1996/8) spolu s geodetem M. Bálkem.

Možnosti vzrostly po pádu železné opony. Počátkem 90. let byl liberalizován zákon č. 102/71 Sb. o ochraně státního tajemství a bylo povoleno publikovat snímky pořizované pro potřeby armádní kartografie (výjimku tvoří fotografie vojenských prostorů a objektů). Zrušen byl požadavek, aby byl výzkumným letům přítomen pracovník bezpečnostních služeb.

Díky tomu byla v devadesátých letech na Moravě rozpoznána skupina polních táborů římských vojenských sborů z doby markomanských válek (2. stol. po Kr.), což se doplňuje s podobnými objevy z jihozápadního Slovenska. Neméně významné jsou nálezy ohrazených zaniklých středověkých vesnic a opevněných výšinných poloh. V Praze byl letecký archeologický výzkum zahájen r. 1992. 1) Na podzim r. 1997 se v Praze konala mezinárodní výstava Ze vzduchu - obrazy z našich dějin: letecká archeologie ve střední Evropě, která byla součástí pilotního projektu programu Evropské komise Raphael. 2)

Sídelní prostor pravěkých Čech

V roce 1997 zahájil kolektiv oddělení prostorové archeologie Archeologického ústavu AV ČR v Praze ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích práci na šestiletém projektu Sídelní prostor pravěkých Čech - přínos nedestruktivních metod archeologického výzkumu. 3) Cílem je postihnout strukturu a změny pravěkého osídlení u nás od neolitu (mladší doby kamenné) do počátku historického období (raného středověku). K tomu je třeba získat soubor archeologických dat o osídlení a z nich určit prostorové rozložení nemovitých památek. Při leteckém průzkumu krajiny se uplatňují ceziový magnetometr, geodetický přístroj GPS, digitální videokamera aj.

V roce 1997 byly identifikovány rozměrné lineární objekty nepravidelného kruhového půdorysu, které jsou vymezeny jednou až třemi liniemi příkopů. V jejich blízkosti jsou často další typy obytných či pohřebních objektů. Byla také objevena dosud neznámá opevnění hradišť a našlo se několik rozsáhlých kontinuálních sídelních areálů. Podařilo se odhalit půdorysy dlouhých neolitických domů, v nichž žili nejstarší zemědělští osadníci - nositelé kultury s lineární keramikou. Na desítkách lokalit byly zjištěny půdorysy malých lineárních objektů pravoúhlého a kruhového tvaru, z nichž některé fungovaly jako příkopová ohrazení kolem pohřební komory, jiné ohrazovaly sídliště. Projekt nekončí - v příštích třech letech se lze těšit na další nálezy. 4) 5)

Obrázky

Poznámky

1) Spolu s pražským Archeologickým ústavem AV ČR se na něm podílel Ústav archeologické památkové péče v Mostě. Letecký výzkum provádí také pražský Ústav archeolog. památkové péče. Z muzejních pracovišť, kde se toto speciální odvětví archeologie praktikuje, je třeba jmenovat Okresní muzeum a galerii Jičín, Západočeské muzeum v Plzni a Okresní muzeum středního Povltaví ve Strakonicích.
2) Naposledy byla našemu tématu věnována výstava Kolínsko - území s archeologickými nálezy instalovaná od podzimu 1999 do zimy 2000 v kolínském, a letos na jaře v kouřimském muzeu.
3) S tematikou letecké archeologie a dalších nedestruktivních metod se lze seznámit na internetové adrese www.arup.cas.cz/airarch/. Podrobnější informace o projektu Sídelní prostor pravěkých Čech jsou přístupné na www.arup.cas.cz/sppc/. Výsledky leteckého průzkumu Archeologického ústavu AV ČR z let 19921996 tento ústav vydal knižně r. 1997. Tato problematika je podporována z grantu GA ČR GV404/97/K024
4) Pozn. red.: Téma tohoto článku je rozvedeno v autorově knize Archeologie krajiny, Academia, Praha 2000
5) Autor je řešitelem komplexního projektu Sídelní prostor pravěkých Čech, který získal finanční podporu Grantové agentury ČR. Výsledkem projektu bude mimo jiné učebnice nedestruktivních archeologických metod.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorovi

Martin Gojda

Prof. PhDr. Martin Gojda, CSc., (*1956) vystudoval archeologii a historii na Filosofické fakultě UK. Od roku 2003 působí na katedře archeologie Západočeské univerzity v Plzni (v letech 2005–2011 jako vedoucí) a je také řádným profesorem Univerzity kardinála Stefana Wyszyńského ve Varšavě. V Archeologickém ústavu AV ČR, Praha, v. v. i., vede dlouhodobý program dálkového archeologického průzkumu a je kurátorem tamního Archivu leteckých snímků.

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné