Vesmír

V Arktidě se otepluje?

Dokazuje to N. N. Zubov, doktor zeměpisných věd, ve své práci: Russkie v Arktike z 1948 v Moskvě (Vsesojuznoe Občestvo po razprostraněniju političeskich i naučnich znanií za 60 kopějek), kde praví: Sedov (ledoborec) pobyl v drejfu 820 dní a dostal se až 86° 39' 55' s. š., kdežto Nansenův Fram probil se tehdá pouze na 85° 56 s. š. Sedov mohl proniknout dále než Fram jen proto, že ubylo drejfu. Ten tedy ustoupil k severu právě tak jako ustupují dnešní ledovce třeba na Islandu a jako taje Večnaja merzlota na Sibiři.

Jar. Petrbok

Vesmír 28. 2. 1950, s. 108

Kleč na Ještědu.

1010 m n. m. u Liberce. Kleč kosodřevina Pinus pumilio na Ještědu (1010 m) u Liberce nemá nic společného s klečí, se kterou se setkáváme porůznu v Jizerských horách. Ještědská kleč přenesena před 60 roky z Krkonoš libereckým zahradníkem Sveceným a rohanovským lesním úředníkem Plachtou, kteří byli velkými milovníky přírody. Přenesenou klečí osázena holá skaliska, kleč zdárně klimatisovala a dnes jest ozdobou ještědského masivu. Odolnost a životaschopnost naší ještědské kleče nutno obdivovat, neboť žije za podmínek skutečně krajně nepříznivých a svým vzrůstem a svěžestí předčí kleč krkonošskou.

Vesmír 15. 4. 1950, s. 138

Sluneční kotel v Taškentu.

V Taškentu byl postaven Energetickým ústavem Akademie věd SSSR sluneční kotel ve středu parabolického zrcadla o průměru 9 m, kterým se dosahuje v ohnisku teploty až 1500 stupňů C. Kotel dává 80 kg páry za hodinu o tlaku 10 atmosfér, která slouží ke konservování potravin.

Vesmír 31. 5. 1950, s. 162

Je vždy správné říkat větrolamy?

V poslední době jsme mnoho slyšeli i četli o ochranných lesních pásech, kterými SSSR zvláště nyní podle Stalinského plánu o přetvoření přírody z loňského října vrací polnímu hospodářství suché stepní oblasti. Nejčastěji se těmto lesním pruhům, které budou podle sovětského vzoru uváděny i u nás, říká větrolamy, jindy se mluví o ochranných lesních pásech a obě jména se velmi často zaměňují. M. K. Gladyševskij v práci Zaščitnyje i ozělenitelnyje posadky v kolchozach upozorňuje jasně na tento rozdíl. Rozeznává tři hlavní typy lesních pásů: vítr nepropouštějící (zvedá převážně vítr úplně nad sebe), ažurový (rychlost větru oslabuje), a vítr propouštějící [...] Pouze pásy nepropustné jeví se typickými větrolomnými porosty.

Vesmír 1. 11. 1949, s. 42