Pitva na Bílé hoře,nový pramen poznání brdské oblasti

Ve své novátorské studii se autor zabývá málo známými momenty historie brdské oblasti, které jsou oficiálními místy přehlíženy. Hned první portrét podbrdského politika Lumíra Rucha (nar. 1810 ve Zbiroze) popisuje zatím neznámý spolek Hraboš, koncipovaný jako skromnější replika Tyršova Sokola, jehož založení uvítala s nadšením celá rodina, až na strýce Jana, známého nerudu. Čenda Buchar, edison z Kotýzu na Berounce pod Tetínem, zjistil, že po dopadu kamene na hladinu se vždy udělá kolo. Vynález vodního kola byl na světě! Kolem roku 1880 nabídl Č. Buchar vídeňskému koncernu vylepšenou verzi toaletního papíru zpevněného skelnou vatou a drtí z železných špon. Po první zásilce zájem o novinku očividně poklesl, což Čenda přičítal změkčilosti šosácké Vídně, kontrastující se zdravou zemitostí obyvatel rodného kraje. Pozoruhodný je rovněž román E. Krta Rom do police, pojednávající o osudech cikánského nešiky. Dodnes jsou citovány Krtovy slogany: Buďme hrdi, že jsme Brdi! a Když hladovku, tak bez jídla!. Naproti tomu stomatologická studie Kazy tety Libuše dobříšského veterináře V. Tepny je dnes již zastaralá. Upozornil však na dodnes aktuální lidovou moudrost Jak k dílu, tak kýlu.

Lidový filozof František Slanina byl propagátorem nového myšlenkového směru, který brzy zachvátil celou českou předpatočkovskou národní filozofii pivního fatalizmu. Resumé svého životního odkazu napsaného ve stínu pípy vyjádřil Slanina lapidárně: Nevím, že něco vím. Autorovi, který ve svých historických výzkumech hodlá nadále pokračovat, aby zabránil nevědeckému přepisování historie, se dokonce podařilo získat neznámé detaily ze života berounského malíře Pavla Pikase, autora epopeje Ležák na stojáka.