Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Keltský původ populace v Česku

Svědectví mutace působící cystickou fibrózu
 |  5. 5. 2000
 |  Vesmír 79, 285, 2000/5

Cystická fibróza je nejčastější dědičnou chorobou v naší populaci, trpí jí přibližně 1 ze 3000 novorozenců (viz Vesmír 75, 365, 1996/7). Projevuje se mnohočetným orgánovým postižením dýchacího a zažívacího systému, slinivky břišní a poruchou plodnosti u mužů. Toto onemocnění je způsobeno různými mutacemi v genu CFTR (cystic fibrosis transmembrane conductance regulator). Z celkového počtu 36 dosud u nás nalezených mutací jsou pouze některé relativně četnější.

Nejčastější je mutace DF508 následovaná na třetím místě mutací G551D. Ta je velmi častá také ve Velké Británii, Irsku, francouzské Bretani a v severní části Rakouska. V ostatních evropských zemích je frekvence této mutace zanedbatelná. Častý výskyt G551D v uvedených zemích naznačuje, že by tato mutace mohla mít původ v keltské populaci. Ve všech zmíněných oblastech je totiž doložen vliv původního keltského obyvatelstva od dob rané keltské etnogeneze (20001000 př. n. l.) přes vytváření keltských národů (600 př. n. l.) až po rozvoj a rozšiřování zaalpské středoevropské a západoevropské civilizace na konci posledního tisíciletí př. n. l. Historická data proto vysvětlují, proč je mutace G551D poměrně častá nejen ve Velké Británii, Irsku a Bretani, ale i v České republice, jinými slovy tato mutace prozrazuje keltské předky v naší populaci. Středoevropská keltská etnogeneze je totiž historicky vázána na České země, severní Rakousko a přilehlé oblasti dnešního Bavorska.

Nízký výskyt mutace G551D v Belgii, Francii, Německu, Holandsku a Švýcarsku lze vysvětlit expanzí germánských kmenů, které Kelty z těchto území vytlačily. Na Iberském poloostrově byli Keltové záhy asimilováni původním obyvatelstvem a jejich genetický vliv byl minimální. Silná romanizace zničila keltské osídlení ve středozemní části Iberského poloostrova, v severní Itálii a Francii (viz mapku). Zjištěná fakta (viz rámeček) též vysvětlují nízkou četnost této mutace ve Španělsku, Portugalsku a Itálii. Sporadický výskyt mutace G551D v Dánsku lze vysvětlit úzkými obchodními styky Germánů a Keltů, zatímco její nepřítomnost ve Švédsku je dána geografickou vzdáleností a minimálním vlivem keltských populací. Na Slovensku je nízká frekvence G551D způsobena časným vytlačením původních keltských populací germánskými kmeny a později i Římany.

Celoevropská genetická studie určila stáří mutací G551D v různých lokalitách shodně na 3250 let a prokázala jejich společný původ. Potvrzuje to tak náš předpoklad, že zmíněná mutace vznikla v období rané keltské etnogeneze již v rámci původní keltské populace. Uvedená data prokazují, že naše populace je mimo jiné i keltského původu.

HISTORIE KELTŮ


Výsledky jazykového bádání, rozbory písemných pramenů, a především nálezy archeologické ukazují, že keltská pravlast se rozkládala na území mezi východní Francií a Čechami, v severojižním směru mezi Středoněmeckou vysočinou a Alpami. Její centrum se nacházelo mezi horními toky Rýna a Dunaje. Na tomto prostoru, osídleném ve střední době bronzové lidem mohylových kultur, probíhal v mladší a pozdní době bronzové a ve starší době železné všude podobný vývoj. Donedávna se soudilo, že střední Čechy k procesu keltské etnogeneze nepatřily a že zdejší vývoj měl periferní charakter, ale bádání posledních desetiletí tuto představu pozměnilo. Všechny podstatné rysy vývoje keltské pravlasti totiž nacházíme i ve středních Čechách.

Ještě nedávno panovala představa, že se

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorech

Alice Krebsová

Milan Macek

Věra Vávrová

Milan Macek, jr.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...