Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Koncentrace CO2 v ovzduší

(Vesmír 79, 7, 2000/11)
 |  5. 3. 2000
 |  Vesmír 79, 124, 2000/3

K uveřejněným článkům (Z. Šesták, V. Cílek, A. Markoš) mám tyto doplňující poznámky: Jestliže se bilancuje obsah CO2 v ovzduší, bylo by na místě uvést, že největším producentem je půda. Do ovzduší se o řád více CO2 dostává z půdy než ze spalovaných fosilních paliv. Je pravděpodobné, že příčinou jsou dalekosáhlé změny v užití půdního fondu. Půda patří také k významným konzumentům CO2 z ovzduší a opět tato funkce závisí na užití půdního fondu. Posuzujeme-li v této souvislosti skleníkový efekt, tedy jeho vzrůst, je třeba uvažovat také CH4, jehož je půda nejvýznamnějším producentem, a vzrůst uvolňování CH4 souvisí např. s významným vzrůstem ploch rýžových polí, dále dochází k uvolňování tohoto plynu z bažin a zamokřených půd, popřípadě při oteplení ze zón dnešního permafrostu. Význam půdy v těchto procesech sleduje v Mezinárodní pedologické unii komise C. 4. 4. Půda a klimatické změny.

Úvaha o globálním oteplování jako přímém důsledku vzrůstu koncentrace „skleníkových plynů“ je značně spekulativní. Zaprvé produkce CO2 ze spalování fosilních paliv je v globální bilanci CO2 poměrně malá na to, aby bylo jednoznačně možné hledat korelace mezi vzrůstem koncentrace CO2 a vzrůstem globálních teplot, kromě toho na klimatické změny působí řada dalších důležitých faktorů. Zadruhé nemáme dostatečné vysvětlení pro změny klimatu za poslední milion let, tedy pro existenci ledových a meziledových dob. Připomeňme, že v jednom interglaciálu byly bez přispění člověka tak vysoké teploty, že Skandinávie byla ostrovem. Jestliže nemáme dostatečné vysvětlení pro tyto závažné změny klimatu v současném geologickém období, je značně spekulativní považovat určitou krátkodobou změnu teploty za přímý důsledek antropogenního zásahu do bilance CO2 a CH4 v ovzduší.

PS: Dojde-li v blízké budoucnosti k přechodu ze současného interglaciálu do glaciálu, budou prognostici přímých vztahů mezi CO2 a teplotou vděčni za každé ppm CO2 v atmosféře.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Miroslav Kutílek

Prof. Ing. Miroslav Kutílek, DrSc., (*1927) vystudoval vodní hospodářství na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. Dlouhodobě přednášel na univerzitách v Bayreuthu, Davisu (v Kalifornii), Chartúmu a na ČVUT v Praze. Zabývá se především pedologií a je čestným členem Mezinárodní pedologické unie.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné