Mars aktivní planetou

Nejnovější vyhodnocení výsledků Mars Global Surveyor (viz Vesmír 78, 175, 1999/3) ukazují, že se Mars od příletu sondy před dvěma lety velmi změnil. Přeměnu má na svědomí aktivní klima planety. Za dva roky sonda zaznamenala mnoho dějů: přesouvání písečných dun, obrovské prachové bouře, větrné smrště, zamrzání a tání polárních čepiček při střídání ročních období.

Přístroje sondy kontrolují povrch Marsu podobně jako meteorologické družice na Zemi. Velké změny bylo možno pozorovat v létě loňského roku, kdy na severní Marsově polokouli začínal podzim a na jižní polokouli jaro. Podařilo se tak zaznamenat unikátní sezonní přeměnu a meteorologicky cenné události.

Bouřkové mraky se po celý červenec proháněly nad severní ledovou přikrývkou, která se nyní zvětšuje. Zároveň s růstem plochy, kterou zabírá, se bude nořit do šera polární noci. Mraky postupně přikryjí celou severní oblast Marsu a není vyloučeno, že s postupujícím ochlazováním začne sněžit.

V jiných regionech vévodí především písečné bouře. Ty jsou výsledkem rotujícího vzduchu, vzdušných vírů, které vznikají, když se prachový povrch zahřívá a vzdušné proudy jsou nestálé. Písečné bouře na Zemi bývají poměrně malé oproti těm marsovským, které lze považovat za největší transportéry zvětralých povrchových hornin. Tedy právě toho prachu, který mohly při svém přistání pozorovat sondy Viking a Mars Pathfinder. Nejčastěji po poledni se do řídké Marsovy atmosféry zdvihají i několik kilometrů vysoké písečné mraky. Tyto vcelku běžné úkazy s sebou nesou někdy i desítku tun prachového materiálu z Marsova povrchu. Zatím největší písečná bouře byla pozorována v polovině května, kdy se nad Mars vzneslo osm kilometrů vysoké prachové mračno. I přes svou hrůzostrašnou velikost mají větry způsobující jejich vznik mnohem menší sílu než pozemské větrné smrště. Je to dáno také tím, že charakter zdejších větrů je zcela odlišný od větrů pozemských, předcházejících písečným bouřím. Aparatura na Mars Global Surveyor zaznamenala posuny v marsovských prachových dunách. Je zřejmé, že jejich posun bude podobný jako posouvání písečných dun na Zemi.

Nedávno také Mars překvapil tajemnými skvrnami, objevujícími se v polárních čepičkách. Poprvé byly pozorovány loni na severní polární přikrývce, a poté (až nyní) na jižní čepičce. Vypadaly jako malé krátery, temné skvrny s temnými paprsky na zářivě lesklém ledovém povrchu. Jejich příčinou však nebyly exploze ani impakty, ale tání oxidu uhličitého polární čepičky. V místech, kde byla ledová pokrývka tenčí, se vytvořil otvor odkrývající prachový povrch Marsu. A protože není na Marsu dost vody k tomu, aby marsovská země ztuhla mrazem, mohl vítr odkrytý písek ihned rozfoukat okolo a vytvořit tmavé paprskovité útvary.

Mars Global Surveyor vystartoval k Marsu v listopadu 1996 a oběžné dráhy dosáhl za deset měsíců. Mapování se začal plně věnovat až loni v březnu, kdy byl naveden na nižší dráhu. Mars Global Surveyor je první misí z programu Mars Surveyor, spravovaného Laboratoří tryskových pohonů amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku. (JPL press release 10. 8. 1999)