Pod povrch Marsu
| 5. 3. 1999Flotilu kosmických sond pro výzkum planety Mars posílil 3. ledna 1999 americký Mars Polar Lander (MPL). Jeho přistávací modul má 3. prosince dosednout na Mars v oblasti jižní polární čepičky mezi 73–78° j. š. Jeho metrologická a klimatologická měření budou trvat 60 až 90 dní. Malým dálkově řízeným exkavátorem postupně odebere osm vzorků půdy a stanoví v nich obsah těkavých složek. Půjde především o zjištění obsahu vody.
Doplňkovým vybavením (Deep Space 2) jsou dvě podpovrchové sondy – penetrátory. Jsou uloženy v samostatných aerodynamických krytech (o průměru 279 mm a výšce 356 mm) s tepelným štítem. Kryty chrání penetrátory před aerodynamickým ohřevem a brzdí rychlost jejich letu. Po odhození krytů budou penetrátory pokračovat ve volném pádu a na povrch Marsu narazí rychlostí kolem 200 m/s. Zde se rozdělí. Přední část o hmotnosti 680 g, která má válcový tvar s tupou špičku o průměru 38 mm a délce 107 mm, se zaryje do hloubky až jednoho metru. Zadní část o hmotnosti 1724 g (průměr 135 mm, výška 104 mm), spojená kabelem s hlavicí, zůstane ležet na povrchu. Bude zajišťovat spojení se Zemí přes sondu Mars Global Surveyor. Přístroje ve vlastním penetrátoru mají přežít přetížení 30 000 g, v povrchové části dokonce 60 000 g. V hlavici penetrátoru je mj. umístěn mikrovrták, který odebere asi 100 mg půdy a analyzuje obsah těkavých látek. Kromě toho se má měřit teplota a tepelná vodivost podpovrchových vrstev půdy. Penetrátory, které přišly na 28 milionů amerických dolarů, mají na Marsu pracovat asi 36 hodin. (Podrobnosti o sondě MPL a průběhu jejího letu na adrese mars.jpl.nasa.gov/msp98/welcome.html)
Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [376,12 kB]