Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Štěrkopísek z mořských živočichů

Pleistocenní mořské usazeniny na Floridě
 |  5. 12. 2000
 |  Vesmír 79, 666, 2000/12

Lokalita South County Fill Pit leží poblíž východního pobřeží Floridy, asi 15 kilometrů směrem do vnitrozemí od města Boca Raton. Její nadmořská výška je pouhých několik metrů. Už zdaleka jsou viditelné haldy bílého štěrkopísku a těžební jámy. Až zblízka však zjistíme, že téměř veškerý zde uložený materiál jsou schránky měkkýšů, korálů či ostnokožců, většinou perfektně zachovalé a náležející několika stovkám různých druhů. Prohlídku lokality poněkud ruší aligátoři, hemžící se v drobných nádržkách na dně jam. Miliony schránek mořských živočichů jsou odtud každodenně odváženy jako štěrkopísek na stavbu silnic nebo na posyp cest. 1)

Vznik souvrství spadá do posledního teplejšího mezidobí – interglaciálu (zhruba před 100 000 lety), kdy byla mořská hladina asi o 6 m výše než dnes. V oblasti Karibského moře tehdy narůstaly korálové útesy, které tvoří tělesa dnešních ostrovů obklopených současnými žijícími rify (podmořskými útesy). Takovými ostrovy jsou Florida Keys nebo Bahamy. Vzhledem k tomu, že útesy byly zatopeny, nedostával se z pevniny do lagun tehdejších útesů téměř žádný klastický materiál (jíl, prach ani písek), a tak většinu výplně tvoří schránky mořských bezobratlých.

Během poslední ledové doby (před 14 000–10 000 lety) byla naopak mořská hladina až o 130 metrů níže než dnes. Útesy a laguny se ocitly na souši, jak dokládají částečně mineralizované kořenové systémy, které u Boca Ratonu shora prorůstají do usazenin. Útesová společenstva se musela omezit na úzké zóny při pevninských svazích. Dnešní útesy začaly narůstat asi před 9000 lety a postupný zdvih mořské hladiny během holocénu je bez problémů vyrovnáván nárůstem kostry útesů.

Lokalita je ale fascinující i v širším kontextu, než je nedávná geologická historie Floridy. Dokládá, jak rychle může za příznivých podmínek (při omezeném přínosu klastického materiálu a za tropického klimatu) vzniknout obrovské množství karbonátových hornin – a jak rychle zas tato sedimentace ustane. Vzhledem k tomu, že karbonáty, zejména uhličitan vápenatý, jsou nejvýznamnějším „skladištěm“ oxidu uhličitého v zemské kůře (viz též Vesmír 79, 253, 2000/4 a Vesmír 79, 323, 2000/5), má tento fakt řadu dalších pozoruhodných návazností.

Poznámky

1) O lokalitě existuje jen jedna paleontologická studie, totiž systematická monografie. Malá pozornost byla věnována sedimentologii (složení a vzniku usazenin), tafonomii (způsobu zachování a uložení zkamenělin) a synekologii (předpokládanému vztahu tehdejších společenstev k prostředí).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné