Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Štěrkopísek z mořských živočichů

Pleistocenní mořské usazeniny na Floridě
 |  5. 12. 2000
 |  Vesmír 79, 666, 2000/12

Lokalita South County Fill Pit leží poblíž východního pobřeží Floridy, asi 15 kilometrů směrem do vnitrozemí od města Boca Raton. Její nadmořská výška je pouhých několik metrů. Už zdaleka jsou viditelné haldy bílého štěrkopísku a těžební jámy. Až zblízka však zjistíme, že téměř veškerý zde uložený materiál jsou schránky měkkýšů, korálů či ostnokožců, většinou perfektně zachovalé a náležející několika stovkám různých druhů. Prohlídku lokality poněkud ruší aligátoři, hemžící se v drobných nádržkách na dně jam. Miliony schránek mořských živočichů jsou odtud každodenně odváženy jako štěrkopísek na stavbu silnic nebo na posyp cest. 1)

Vznik souvrství spadá do posledního teplejšího mezidobí – interglaciálu (zhruba před 100 000 lety), kdy byla mořská hladina asi o 6 m výše než dnes. V oblasti Karibského moře tehdy narůstaly korálové útesy, které tvoří tělesa dnešních ostrovů obklopených současnými žijícími rify (podmořskými útesy). Takovými ostrovy jsou Florida Keys nebo Bahamy. Vzhledem k tomu, že útesy byly zatopeny, nedostával se z pevniny do lagun tehdejších útesů téměř žádný klastický materiál (jíl, prach ani písek), a tak většinu výplně tvoří schránky mořských bezobratlých.

Během poslední ledové doby (před 14 000–10 000 lety) byla naopak mořská hladina až o 130 metrů níže než dnes. Útesy a laguny se ocitly na souši, jak dokládají částečně mineralizované kořenové systémy, které u Boca Ratonu shora prorůstají do usazenin. Útesová společenstva se musela omezit na úzké zóny při pevninských svazích. Dnešní útesy začaly narůstat asi před 9000 lety a postupný zdvih mořské hladiny během holocénu je bez problémů vyrovnáván nárůstem kostry útesů.

Lokalita je ale fascinující i v širším kontextu, než je nedávná geologická historie Floridy. Dokládá, jak rychle může za příznivých podmínek (při omezeném přínosu klastického materiálu a za tropického klimatu) vzniknout obrovské množství karbonátových hornin – a jak rychle zas tato sedimentace ustane. Vzhledem k tomu, že karbonáty, zejména uhličitan vápenatý, jsou nejvýznamnějším „skladištěm“ oxidu uhličitého v zemské kůře (viz též Vesmír 79, 253, 2000/4 a Vesmír 79, 323, 2000/5), má tento fakt řadu dalších pozoruhodných návazností.

Poznámky

1) O lokalitě existuje jen jedna paleontologická studie, totiž systematická monografie. Malá pozornost byla věnována sedimentologii (složení a vzniku usazenin), tafonomii (způsobu zachování a uložení zkamenělin) a synekologii (předpokládanému vztahu tehdejších společenstev k prostředí).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.