Emise CO₂ a Temelín

Globální oteplování se zdá být skutečností. Roztávají polární ledovce i sněhy na Kilimandžáru, pravděpodobně stoupá hladina světového oceánu. Turbulence atmosféry se zvyšuje, s větší frekvencí se vyskytují extrémní situace – sucho, a naopak silné srážky, vysoké i nízké teploty, silný vítr a podobně. Leccos z toho můžeme přičíst nárůstu obsahu CO₂ v atmosféře, který v současné době činí 0,4 relativního procenta ročně. Některé prognózy z poslední doby, které se týkají vývoje složení ovzduší a z toho odvozených teplotních změn, jsou silně katastrofické (viz Vesmír 79, 7, 2000/1).

Současná objemová koncentrace CO₂ v atmosféře je 0,0365 %, což je cca 0,055 % hmotnostních (v 1 kg vzduchu je 550 mg CO₂). Celková hmotnost světové atmosféry je 5,1×10¹⁵ tun. Povrch Země měří přibližně 510×10⁶ km², rozloha České republiky je 78 864 km². Z toho lze vypočítat, že ve vzdušném prostoru ČR je přibližně 430 milionů tun CO₂.

Jak k nárůstu oxidu uhličitého v ovzduší přispívá Česká republika?

Současné emise CO₂ z území České republiky do ovzduší uvádí Statistická ročenka ŽP ČR (1999) pro léta 1990 až 1997 v rozmezí y123 až 163 milionů tun ročně. Hlavním zdrojem těchto emisí je spalování severočeského hnědého uhlí, což je mimochodem nejprimitivnější způsob využití této hodnotné chemické suroviny. Při určitém zjednodušení je možno odhadnout, že kdyby byl vzdušný prostor ČR oddělen od ostatního světa, během tří let by se obsah CO₂ v ovzduší zdvojnásobil. Ve skutečnosti ovšem odchází přebytečný CO₂ prouděním atmosféry mimo území naší republiky, která tak významným dílem přispívá k jeho celosvětovému nárůstu v ovzduší. Podle statistické ročenky OSN byla v roce 1993 Česká republika (v přepočtu na jednoho obyvatele) dokonce třetím největším producentem atmosférického CO₂! Jestliže se naše republika chce chovat odpovědně k ochraně prostředí, musí hledat cesty, jak emise CO₂ omezí. Jednou z nich je nepochybně omezování spotřeby hnědého uhlí v našich velkých energetických zařízeních.

Tepelná elektrárna s instalovaným výkonem 1000 MW spotřebuje každou hodinu v průměru 800 až 1000 tun uhlí o výhřevnosti 12,5 MJ.kg¹, které obsahuje zhruba 32 % uhlíku. Pouhý 1 kg tohoto uhlí uvolní po spálení do ovzduší až 1170 g CO₂, což činí u uvažované elektrárny zhruba 10 milionů tun CO₂ za jediný rok. Současný instalovaný výkon českých uhelných elektráren je 11 300 MW.

Temelín s instalovaným výkonem 2000 MW by tedy při plném výkonu a za předpokladu, že se uzavře odpovídající kapacita uhelných elektráren, ušetřil zhruba 20 milionů tun, to je asi 18 % CO₂ emitovaného ročně uhelnými elektrárnami České republiky do ovzduší.

Bude toto hledisko uplatněno při hodnocení dopadů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí?