MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Priony a původ komplexních evolučních novinek

 |  5. 11. 2000
 |  Vesmír 79, 657, 2000/11

Studium prionů, oněch divně se chovajících bílkovin, přináší stále nová, zajímavá překvapení (viz Vesmír 77, 15, 1998/1). Dosud jsme si priony nejčastěji spojovali s několika bizarními chorobami u lidí, popřípadě u skotu. Nyní se ukazuje, že priony mohou pomoci objasnit i některé zásadní otázky jednoho fenoménu evoluce. Jde o situaci, kdy přírodní selekce vyžaduje mnoho změn v genomu zároveň, přičemž každá jednotlivá změna sama o sobě není dost dobře možná, neboť je nepříznivá, ba až škodlivá.

Badatelé z Chicagské univerzity objevili u kvasinek mechanizmus, který organizmům umožňuje potichu střádat jednotlivé změny v genomu, aniž by se nějak projevily. V nějaké vhodné chvíli, například při změně prostředí (když kvasinku někam spláchneme), se působením uvedeného mechanizmu mohou projevit všechny nashromážděné změny najednou. A o co vlastně jde? Protein stojící v pozadí tohoto triku byl pojmenován Sup35. Ve své normální podobě je součástí translačního aparátu. Podílí se na rozeznání a zpracování stop-kodonů, tedy signálů, které ukončují celý proces translace, tvorby konkrétního proteinu. Ve své prionové podobě tento protein nefunguje tak, jak by měl, a to umožní translaci oblastí DNA, které se normálně nepřekládají. Tím samozřejmě vznikají proteiny určitým způsobem pozměněné nebo i proteiny zcela nové (to jsou ty, které obsahují nějaký stop-kodon hned na začátku a jejich syntéza se obvykle prostě neuskuteční).

Priony se nedědí genetickou cestou přes DNA, ale jaksi „samy od sebe“, řekněme dotykovou infekcí. Bylo zjištěno, že k spontánnímu přepnutí proteinu Sup35 do prionového stavu dochází zhruba jednou za milion generací. Vzhledem ke své infekčnosti a rychlosti množení kvasinek se však v krátkém čase dokáže hodně rozšířit. Zdá se, že zhruba v jedné čtvrtině případů je efekt tohoto mechanizmu pro kvasinky příznivý. Pak se může stát, že kvasinky náhle změní svou výživu, a změní se jejich odolnost vůči lékům nebo jejich kolonie rostou do jiného tvaru. (Nature 407, 457 a 477, 2000).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...