Aktuální číslo:

2018/1

Téma měsíce:

Exkrement

Minulost, přítomnost a budoucnost korálových útesů

 |  5. 10. 2000
 |  Vesmír 79, 546, 2000/10

Většina korálových útesů odumírá, dokonce se odhaduje, že 90 % jich zanikne v příštích 20 letech. S úbytkem korálů se snižuje rozmanitost korálových společenstev. Dosud není jasné, co všechno korálům škodí. Jsou však oslabeni, a proto bývají udoláni organizmy, kteří se jimi živí, např. ježovkami, rybami, polychéty (mořskými kroužkovitými mnohoštětinatci) i mikroendolity (zejména řasami a sinicemi). Navíc se objevilo nové onemocnění korálů, které v indopacifické oblasti (tam alespoň bylo popsáno) způsobují koloniální nálevníci. Bylo nazváno SEB (Skeleton Eroding Band). Není to první nemoc korálů (již dříve u nich byla zaznamenána „černá“ a „bílá“ skvrnitost), ale jak již napovídá název, je významná tím, že na skeletu zanechává trvalé změny. Ty by mohly být rozpoznány i ve fosilním záznamu.

Velké škody na korálech v minulých letech způsobily vrtavé živočišné houby čeledi Clionidae. Nové studie ukázaly, že žádný z faktorů prostředí (intenzita vlnění, množství živin ve vodě, porozita podkladu) neovlivňuje vitalitu těchto hub sám, ale teprve ve vzájemném působení s jiným faktorem (například bioeroze působená houbami vzroste, když se zvýší množství živin a sníží porozita substrátu). Ukázalo se také, že tyto houby hubí kolonie korálů oslabené přílišnými výkyvy teploty (polypi zdravých korálů dokážou houby zneškodnit). 1)

Jaké biologické selekční tlaky ovlivňují chování jednotlivých skupin vrtavých organizmů? Jaká je role a význam vrtavých organizmů ve struktuře útesů? Biologové například kladou specialistům na fosilní bioerozi otázku, které paleoekologické události ve fosilním záznamu předznamenávají odumírání útesových společenstev. Zjišťuje se, že vrtavé organizmy nejsou „zabijáky“ útesů, ale jsou integrovány do jejich ekologických funkcí. Jsou však velmi životaschopné i mimo strukturu útesu a přežívají i velká vymírání. Víme, že většina fosilních útesů odumřela po změnách úrovně mořské hladiny nebo byla „udušena“ přínosem usazenin. Efektivní ochranou před tímto jevem by bylo, kdyby se podařilo zastavit odlesňování pobřeží, které vede k zvýšení sedimentace a nadbytku živin.

Poznámky

1) Různé příspěvky na zmíněná témata byly letos na přelomu srpna a září zveřejněny na konferenci o současné i fosilní bioerozi v Barceloně.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Spálené nemluvně patřilo k neznámé větvi lidstva

Spálené nemluvně patřilo k neznámé větvi lidstva audio

Jaroslav Petr  |  17. 1. 2018
Genom šestitýdenního novorozence, který byl pochován před více než 11 000 roky v povodí aljašské řeky Tanana, odhaluje neznámou kapitolu osídlení...
Soumrak českého školství?

Soumrak českého školství?

Český ornitolog, expert na kukačky, autor Vesmíru a dlouholetý vysokoškolský pedagog Tomáš Grim se rozhodl odejít ze školství. Důvody, které ho...
Mikrokrása

Mikrokrása

Ondřej Vrtiška  |  8. 1. 2018
Do soutěže Nikon Small World 2017 zaslali fotografové z celého světa přes dva tisíce snímků pořízených přes objektiv optického mikroskopu. Využili...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné