Aktuální číslo:

2026/6

Téma měsíce:

Odolnost

Obálka čísla

Minulost, přítomnost a budoucnost korálových útesů

 |  5. 10. 2000
 |  Vesmír 79, 546, 2000/10

Většina korálových útesů odumírá, dokonce se odhaduje, že 90 % jich zanikne v příštích 20 letech. S úbytkem korálů se snižuje rozmanitost korálových společenstev. Dosud není jasné, co všechno korálům škodí. Jsou však oslabeni, a proto bývají udoláni organizmy, kteří se jimi živí, např. ježovkami, rybami, polychéty (mořskými kroužkovitými mnohoštětinatci) i mikroendolity (zejména řasami a sinicemi). Navíc se objevilo nové onemocnění korálů, které v indopacifické oblasti (tam alespoň bylo popsáno) způsobují koloniální nálevníci. Bylo nazváno SEB (Skeleton Eroding Band). Není to první nemoc korálů (již dříve u nich byla zaznamenána „černá“ a „bílá“ skvrnitost), ale jak již napovídá název, je významná tím, že na skeletu zanechává trvalé změny. Ty by mohly být rozpoznány i ve fosilním záznamu.

Velké škody na korálech v minulých letech způsobily vrtavé živočišné houby čeledi Clionidae. Nové studie ukázaly, že žádný z faktorů prostředí (intenzita vlnění, množství živin ve vodě, porozita podkladu) neovlivňuje vitalitu těchto hub sám, ale teprve ve vzájemném působení s jiným faktorem (například bioeroze působená houbami vzroste, když se zvýší množství živin a sníží porozita substrátu). Ukázalo se také, že tyto houby hubí kolonie korálů oslabené přílišnými výkyvy teploty (polypi zdravých korálů dokážou houby zneškodnit). 1)

Jaké biologické selekční tlaky ovlivňují chování jednotlivých skupin vrtavých organizmů? Jaká je role a význam vrtavých organizmů ve struktuře útesů? Biologové například kladou specialistům na fosilní bioerozi otázku, které paleoekologické události ve fosilním záznamu předznamenávají odumírání útesových společenstev. Zjišťuje se, že vrtavé organizmy nejsou „zabijáky“ útesů, ale jsou integrovány do jejich ekologických funkcí. Jsou však velmi životaschopné i mimo strukturu útesu a přežívají i velká vymírání. Víme, že většina fosilních útesů odumřela po změnách úrovně mořské hladiny nebo byla „udušena“ přínosem usazenin. Efektivní ochranou před tímto jevem by bylo, kdyby se podařilo zastavit odlesňování pobřeží, které vede k zvýšení sedimentace a nadbytku živin.

Poznámky

1) Různé příspěvky na zmíněná témata byly letos na přelomu srpna a září zveřejněny na konferenci o současné i fosilní bioerozi v Barceloně.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Příliš otevřené dveře

Příliš otevřené dveře

Jan Vevera  |  1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu

Tranzistor na bázi bismutu uzamčeno

Lukáš Tabery  |  1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti

Starý recept pro nové kosti uzamčeno

Petr Pokorný, Adam Zabloudil  |  1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...