Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Darwinovo centrum

 |  5. 10. 2000
 |  Vesmír 79, 596, 2000/10

Londýnské Přírodovědecké muzeum je proslulé, přestože dosud ukazovalo návštěvníkům jen méně než 1 % ze svých bohatých sbírek (obsahují asi 70 milionů předmětů). To se má změnit dostavbou rozsáhlého Darwinova centra. Do r. 2002, kdy se návštěvníkům otevře první část centra, sem bude přemístěno 12 milionů položek zoologických sbírek. Nyní muzeum shání dalších 53 milionů liber na druhou část centra, které má obsahovat sbírky entomologické a botanické. Jádrem sbírek jsou samozřejmě materiály získané samotným Ch. Darwinem. Cílem Darwinova centra je popularizovat biologické poznatky nejen zvýšeným množstvím exponátů, ale také přiblížením současných znalostí i práce vědců v laboratořích. V atriu muzea budou probíhat besedy návštěvníků s vědci, budou se promítat přírodovědecké snímky a konat virtuální cesty jednotlivými úseky sbírek. I naše veřejnost (včetně novinářů) by takovéto šíření znalostí potřebovala, jak ukázaly např. nedávné debaty o geneticky modifikovaných potravinách v českých médiích. Jenže co si mohou dovolit více než skromná přírodovědecká oddělení našich muzeí, která ukazují hlavně systematické sbírky živočichů? (Wellcome News 23, Q2, 2000)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné