Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Něžné palimpsesty

 |  5. 8. 1999
 |  Vesmír 78, 478, 1999/8

„Kýč je umění štěstí,“ říká Abraham Moles. Já si myslím, že je to způsob, jak učinit umění zajímavějším než život. Kýč trvale vzdoruje jakékoli definici, jakýmkoli kritériím pro jeho rozpoznání. Bodejť: kýčovitý není objekt sám, ale to, jak je vnímán. Kýč není co, ale jak. Kýčovitost musíme hledat v příjemci, nikoli v díle samém. Není uměleckého díla, které by se nemohlo stát kýčem (zajímavějším než život); strašný osud stihl van Goghovy Slunečnice a mnoho děl klasické hudby. Některé výtvory si však o kýčovité vnímání samy říkají. To, že se dá snad každé dílo vnímat kýčovitě (a dokonce se domnívám, že v každém vnímání umění kousek kýčovitosti zůstává – aspoň ve smyslu výše uvedené definice), není možná až tak zajímavé. Vždy mne však vzrušoval opak: proměna (interpretace, výklad) toho, co se obecně vnímá kýčovitě, na dílo umělecké. To uměli zvláště dadaisté, surrealisté, popartisté a nyní postmodernisté.

A způsobem, který široko daleko nemá obdoby, to umí Klára Bočkayová. Kýčovitý předmět, který proměňuje, je výšivka – taková, co visívala a možná ještě visí nad kuchyňským gaučem, často s naivními veršíky či nějakou moralitkou. Výšivka, na níž se vystřídaly všemožné mýty, pohádky, selanky, pastorale a která se stala jedním ze symbolů domova. (Jedna z prvních Klárou Bočkayovou proměněných výšivek, jejímž základem je scénka s vlkem a Karkulkou, nese název „Populárna tragédia“.) Technika, kterou Bočkayová objevila a do dokonalosti dovedla, má společný základ: výšivka se přenese na papír nebo plátno frotáží (všichni jsme si jako děti zkusili frotáž – přenést čmáráním měkkou tužkou po papíru reliéf dřevěné desky stolu nebo mince), zpočátku beze změny, později s různým natahováním do délky nebo šířky, překrýváním, posouváním. Ludvík Kundera pro to navrhl termín „fázovaná frotáž“ a protáhlé výsledky takového fázování nazval „dadagotikou“, zešířené „dadabarokem“. A pak je výsledek dále zpracováván různě se překrývajícími barevnými vrstvami.

Vůbec to není posměch kýčovitým výšivkám, ani pohrdání jimi. Je to jejich vidění z jiného, skutečně básnického úhlu. A zároveň je to rozpomínání na výšivky, na něž jsme se dívali jako děti, obrázky, které se nám vtiskly do nevědomí, postupně se proměňovaly a překrývaly dalšími vrstvami jako u palimpsestů. Existuje dokonce něco jako palimpsestová teorie vědomí, teorie vrstev, které přepisují a překrývají vrstvy staré, takže nejsou vidět. Jsou tam a je možno je, stejně jako u palimpsestu, aspoň zčásti zviditelnit. (S. Freud používá podobný příměr ve své poznámce o „zázračném zápisníku“ z r. 1925.) V psychoanalýze se lze bolestivým způsobem dobrat vytěsněných hrůzných zážitků, Klára Bočkayová nám svou něžnou, a přitom lehce kritickou metodou otevírá cesty k dávným a archetypálním prožitkům šťastným. 1)

Obrázky

Poznámky

1) Výtvarná příloha Vesmíru vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

NADĚJE


Uhnáni časem a okolnostmi

sedíme na břehu

mříží

téhle první

a poslední hospody

a čekáme na hodinu

otvírání

Vyzáblé nebe

nad městem má

zelenou barvu

naděje

Václav Hrabě: Blues, Labyrint, Praha 1995

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné