Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Nekonečný fenotyp

 |  5. 8. 1999
 |  Vesmír 78, 476, 1999/8

Mějme větu: Každé X musíme považovat za centrum pole vlivu s dosahem na celý svět. (1)

Asi to bude nějaký výrok z fyziky pole, nevyvolá to v nás žádné emoce. Zkusme za „X“ dosadit slovo „tvor“: Každého tvora musíme považovat za centrum pole vlivu s dosahem na celý svět. (2)

No ne! Tak tohle zřejmě musel napsat nějaký pavědecký mystik, nejspíše Sheldrake! Dosaďme teď za „X“ slovo „replikátor“: Každý replikátor musíme považovat za centrum pole vlivu s dosahem na celý svět. (3)

Kdopak asi napsal tohle? Hádáte správně: nikdo jiný než autor Sobeckého genu Richard Dawkins. Co teď s tím? Máme čistou, chladnou Dawkinsovu teorii, neodarwinizmus logicky dotažený jako nikdy předtím (neironizuji, chválím), a teď najednou tohle! Veskrze podezřelý a v biologii tolikrát zkompromitovaný pojem pole u samotného Dawkinse! Už v Sobeckém genu musí Dawkins žonglovat s kulturní evolucí a vytvoří si pojem mem, a teď jde dokonce ještě dál! Ptám se: jsou věty (2) a (3) izomorfní? Předpokládám, že se na tom shodneme. A pokud věta (2), kdybychom ji našli v nějakém povídání o morfické rezonanci, vyvolá emoce (jakéhokoli druhu), musíme stejně reagovat i na větu (3). Je tedy zvláštní, že se to, pokud vím, nestalo. Protože tímto výrokem Dawkins z rámce celé své elegantní teorie vyskočil – a zase jsme jen u otřepaného: všechno souvisí se vším.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné