Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Nekonečný fenotyp

 |  5. 8. 1999
 |  Vesmír 78, 476, 1999/8

Mějme větu: Každé X musíme považovat za centrum pole vlivu s dosahem na celý svět. (1)

Asi to bude nějaký výrok z fyziky pole, nevyvolá to v nás žádné emoce. Zkusme za „X“ dosadit slovo „tvor“: Každého tvora musíme považovat za centrum pole vlivu s dosahem na celý svět. (2)

No ne! Tak tohle zřejmě musel napsat nějaký pavědecký mystik, nejspíše Sheldrake! Dosaďme teď za „X“ slovo „replikátor“: Každý replikátor musíme považovat za centrum pole vlivu s dosahem na celý svět. (3)

Kdopak asi napsal tohle? Hádáte správně: nikdo jiný než autor Sobeckého genu Richard Dawkins. Co teď s tím? Máme čistou, chladnou Dawkinsovu teorii, neodarwinizmus logicky dotažený jako nikdy předtím (neironizuji, chválím), a teď najednou tohle! Veskrze podezřelý a v biologii tolikrát zkompromitovaný pojem pole u samotného Dawkinse! Už v Sobeckém genu musí Dawkins žonglovat s kulturní evolucí a vytvoří si pojem mem, a teď jde dokonce ještě dál! Ptám se: jsou věty (2) a (3) izomorfní? Předpokládám, že se na tom shodneme. A pokud věta (2), kdybychom ji našli v nějakém povídání o morfické rezonanci, vyvolá emoce (jakéhokoli druhu), musíme stejně reagovat i na větu (3). Je tedy zvláštní, že se to, pokud vím, nestalo. Protože tímto výrokem Dawkins z rámce celé své elegantní teorie vyskočil – a zase jsme jen u otřepaného: všechno souvisí se vším.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné