Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Nekonečný fenotyp

 |  5. 8. 1999
 |  Vesmír 78, 476, 1999/8

Mějme větu: Každé X musíme považovat za centrum pole vlivu s dosahem na celý svět. (1)

Asi to bude nějaký výrok z fyziky pole, nevyvolá to v nás žádné emoce. Zkusme za „X“ dosadit slovo „tvor“: Každého tvora musíme považovat za centrum pole vlivu s dosahem na celý svět. (2)

No ne! Tak tohle zřejmě musel napsat nějaký pavědecký mystik, nejspíše Sheldrake! Dosaďme teď za „X“ slovo „replikátor“: Každý replikátor musíme považovat za centrum pole vlivu s dosahem na celý svět. (3)

Kdopak asi napsal tohle? Hádáte správně: nikdo jiný než autor Sobeckého genu Richard Dawkins. Co teď s tím? Máme čistou, chladnou Dawkinsovu teorii, neodarwinizmus logicky dotažený jako nikdy předtím (neironizuji, chválím), a teď najednou tohle! Veskrze podezřelý a v biologii tolikrát zkompromitovaný pojem pole u samotného Dawkinse! Už v Sobeckém genu musí Dawkins žonglovat s kulturní evolucí a vytvoří si pojem mem, a teď jde dokonce ještě dál! Ptám se: jsou věty (2) a (3) izomorfní? Předpokládám, že se na tom shodneme. A pokud věta (2), kdybychom ji našli v nějakém povídání o morfické rezonanci, vyvolá emoce (jakéhokoli druhu), musíme stejně reagovat i na větu (3). Je tedy zvláštní, že se to, pokud vím, nestalo. Protože tímto výrokem Dawkins z rámce celé své elegantní teorie vyskočil – a zase jsme jen u otřepaného: všechno souvisí se vším.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...