Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Prof. František Daneš osmdesátníkem

 |  5. 7. 1999
 |  Vesmír 78, 417, 1999/7

Spolupracovníkem Vesmíru byl F. Daneš v letech 1982–1995. Za tu dobu nejen upravil nesčetné množství článků, ale hlavně publikoval (pod šifrou dš) přes 150 pozoruhodných jazykových koutků. Z jeho životopisu vyjímáme: V Ústavu pro jazyk český ČSAV působil od r. 1947, přičemž byl dvakrát jeho ředitelem (poprvé 1965–1970, podruhé 1990–1994). V 60. letech hojně přispíval do Literárních novin, publikoval řadu odborných prací, popularizoval češtinu v rozhlase i televizi. Profesorem byl jmenován r. 1992, r. 1994 byl odměněn pamětní zlatou medailí Josefa Dobrovského. Jeho význačné popularizační práce „Čeština, jak ji znáte i neznáte“ a „Český jazyk na přelomu tisíciletí“ vyšly v letech 1996–1997.

Seskupení dat je výmluvnou výpovědí o panu profesorovi jako člověku. Připomeňme i jeho skautskou minulost – v bohemistických sbornících se o ní nedočtete, přírodovědce by však mohla zajímat. Činorodý jubilant, na jehož pracovním stole se vrší čerstvé rukopisy odborných prací, přímo provokuje k zamyšlení nad původním významem adjektiva starý (ten, kdo pevně stojí, viz Vesmír 78, 416, 1999/7). Ostatně není divu, že nositel jména Danielova (v obměněné podobě Daneš) proslul jako moudrý a pevně stojící soudce, byť prohřešky, jejichž záludnosti rozplétal, setrvávaly v rovině jazykové. Zbývá jen poděkovat a přát (si) mnoho dalších danešovských prací.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...