Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

„Metafysika prostoru“

 |  5. 7. 1999
 |  Vesmír 78, 418, 1999/7

S prostorem je tomu jako s časem u svatého Augustina: když se mne nikdo na prostor neptá, vím, co to je, když se mne ale někdo zeptá, nevím. Tak třeba: V jakém smyslu prostor (a zvláště prostor prázdný) existuje, trváme-li na tom, že existence znamená existenci v čase a prostoru? Má snad tedy nějakou jinou existenci, třeba takovou, jakou mají přirozená čísla? Jsou přirozená čísla náš konstrukt a existují teprve od té doby, co je někdo (Babyloňané) zkonstruoval? Nebo existují odvždy – ale v jakém smyslu slova „existovat“ – a Babyloňané je jen objevili? Nebo varianta rafinovanější: zkonstruovali je Babyloňané, a teprve po této konstrukci existovala odvždy? Ale je tomu nějak tak i u prostoru? Lze mluvit o genezi prostoru? Genetická epistemologie nabízí mnoho zajímavých poznatků o genezi a vývoji prostoru u dětí. Zajímavé jsou i studie mezikulturní o pojetích prostoru v jiných kulturách a jazycích.

V minulém čísle jsem psal ve sloupečku k Marianu Mudrochovi o oxfordských františkánech 13. století, kteří věrni mystické tradici ztotožňující svět se světlem založili empirickou a experimentální tradici a vytvořili něco jako optickou geometrii, či spíše optické pojetí prostoru. K obratu ke geometrické optice došlo mnohem později – napřed musel totiž být prostor geometrizován. Dnes je pro nás prostor samozřejmě geometrický a spory se mohou vést jen o to, jaká geometrie je pro něj nejvhodnější a zda máme mít stejnou geometrii pro makrosvět i mikrosvět. Geometrizace prostoru však nebyla něčím samozřejmým: už sám název geometrie naznačuje, že původně šlo o měření Země, nikoli prostoru.

Kdy tedy došlo ke geometrizaci prostoru? Erwin Panofsky v přednášce Die Perspektive als symbolische Form (1924) dokládá, že prostor byl geometrizován v renezančním malířství. U renezančních malířů se prostor pojímá jako geometrická síť, která je formou nezávislou na předmětech v ní zachycených: prostor je nekonečný a je před předměty, tedy prázdný. Renezanční umění tak přineslo nové cítění prostoru, které pak vedlo k novému myšlení o prostoru u Telesia, Bruna a dalších. Zdá se však, že renezanční malíři navazovali na některé myšlenky pařížských nominalistů 14. století.

Mnohokrát se poukazovalo na souběžnou proměnu pojetí prostoru na začátku tohoto století u malířů (tzv. abstraktních a kubistů) a ve fyzice. A ve výtvarném umění 20. století se problém prostoru, „metafysika prostoru“, stává jedním z problémů ústředních.

Je tomu tak i u Theodora Pištěka: od strukturální a geometrické abstrakce šedesátých let, přes dioramata sedmdesátých let, v nichž malba přechází do třírozměrných objektů k rafinovanému hyperrealizmu a fotorealizmu let osmdesátých. Nejsilněji je to však patrné v současné Pištěkově tvorbě, z níž přinášíme ukázky. Myslím si, že na tuto tvorbu s její souhrou barevných, světelných, vzdušných, dynamických a tvarových složek by se dobře hodil pojem „metafysiky prostoru“, a snad dokonce i „metafysické malby“.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné