Wolfovy-Rayetovy hvězdy
| 5. 5. 1999 | Vesmír 78, 294, 1999/5
Wolfovy-Rayetovy hvězdy byly objeveny před 30 lety. Jsou to výjimečně horké masivní hvězdy, o nichž se astronomové domnívají, že se stanou supernovami. Některé z nich jsou obklopeny prachovým mrakem a bylo záhadou, jak může tento prach přežít intenzivní ultrafialové záření WR hvězd. Infračervené obrázky hvězdy WR 104 pořízené 10metrovým Keckovým teleskopem na Havaji prozradily, že prachový mrak rotuje s periodou 220±30 dní. Astronomové to vysvětlují tím, že hvězda WR 104 je vlastně dvojhvězda.
Nature 398, 487–489, 1999
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [550,28 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Neandrtálský mozek ze zkumavky
Jaroslav Petr | 24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí
Tereza Petrusková | 4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života
Ondřej Vrtiška | 4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...
Sledujte nás na sociálních sítích