Vedení vědeckého dialogu

Nejprve bych vám chtěl poděkovat za práci, kterou ve Vesmíru odvádíte, za nezbytný vhled a potřebný přesah, které své čtenářské obci přinášíte.

Inspirován instruktivními příspěvky, které jste v minulosti otiskli k problematice psaní odborných článků, obracím se na vás s podobnou žádostí. Domnívám se, že by bylo nejen potřebné, ale i osvěžující pojednat [...] také o pravidlech vedení vědeckého dialogu, popřípadě diskuse či polemiky.

Nejde mi jen o dialog vědecký, ale o dialog obecně, ve všech jeho podobách, i o způsob, jak je nejen v médiích, ale i v běžných mezilidských vztazích veden. To, co kolem sebe často pozorujeme v běžném životě, televizi, tisku a občas bohužel i v odborném vydání, není poctivá výměna názorů vedená oboustrannou snahou dojít k pravdivým závěrům. Jedním z důsledků tohoto statu je pak obecně nízká efektivita našeho života, nejen politického a hospodářského. Mezinárodní výzkum funkční gramotnosti údajně potvrdil, že v Čechách neumíme pracovat s informací. To by odpovídalo skutečnosti, že neumíme vést dialog, že jsme víceméně nedialogická kultura. Byl-li společenský rozkvět antického Řecka koneckonců založen na poctivém dialogu, čestné polemice, nemůžeme se domnívat, že u nás tomu může být jinak. Věřím, že jestliže se pro toto téma rozhodnete, nalézt erudovaného autora již nebude problém.