Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

První Teledesic na oběžné dráze

 |  5. 5. 1999
 |  Vesmír 78, 295, 1999/5

Majitel firmy Microsoft Bill Gates a průkopník myšlenky využití družic pro mobilní telefony Craig McCaw založili v r. 1994 firmu Teledesic, jejímž cílem bylo vybudovat celosvětovou síť nízkoobíhajících telekomunikačních družic sloužících výlučně internetu. Jak již informoval Vesmír 77, 153, 1998/3, koncem roku 1997 jim bylo přiděleno frekvenční pásmo.

I když je Gates ještě daleko od realizace svého záměru, který má přijít na 9 až 13 miliard dolarů, první krok již učinil. V tajnosti připravená zkušební družice Batsat (jejíž jméno nesouvisí ani s Batmanem, ani s netopýrem, ale je to zkratka z Broadband Advanced Technology Satellite) byla vynesena na oběžnou dráhu 26. února. Firma Orbital Sciences Corp., která družici vyrobila a zajišťovala její vypuštění, se před startem o tomto objektu vyjadřovala velice mlhavě. Označovala ho za malý technologický satelit, sponzorovaný nadací Texas Space Grant Consortium, který má studovat útlum signálů vysílaných v pásmu Ka a X a přijímaných pozemními stanicemi Laboratoře pro proudový pohon (JPL) – tedy zřejmě kamufláž. Teprve den po úspěšném navedení družice na oběžnou dráhu bylo zveřejněno, že jde o družici T1, která má ověřovat možnost širokopásmového přenosu dat v pásmu Ka (20 GHz), a to nejen pro „kosmický“ internet, ale i pro přenos televize a multimediálních dat. Zdaleka to však není prototyp skutečné družice Teledesic. Kontrakt na výrobu prototypů i operačních družic získal přibližně před rokem koncern Boeing, který se podílel i na přístrojovém vybavení satelitu T1. Vypuštění první z 288 operačních družic Teledesic se očekává v polovině r. 2001, systém má být uveden do provozu o půldruhého roku později. Vypuštěním zkušebního modelu Teledesic získal náskok před konkurenčními projekty, zejména před 63družicovým systémem Celestri, který připravuje americká firma Motorola. Také americká firma Lockheed Martin připravuje 9 stacionárních družic Astrolink, Hughes Communications uvažuje o 5 stacionárních družicích Spaceway, další americký koncern Loral hodlá v roce 1999 vypustit 3 stacionární družice Cyberstar, francouzský Alcatel plánuje systém SkyBridge (64 nízkolétajících a 1 stacionární družice) a britsko-francouzská firma Matra Marconi Space chystá projekt WEST (Wideband European Satellite Telecommunication) tvořený 9 družicemi na drahách ve středních výškách (kolem 15 000 km) a 2 na stacionární dráze.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kosmonautika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Antonín Vítek

Mgr. Antonín Vítek, CSc., (1940-2012) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Knihovně Akademie věd ČR vytváří informační systémy. Zabývá se též historií kosmonautiky. Vytvořil a udržuje internetový katalog kosmických družic a sond SPACE 40, viz www.lib.cas.cz/www/space.40/index.html.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...