Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Pravdivá robinsonáda?

 |  5. 5. 1999
 |  Vesmír 78, 295, 1999/5

Deník Roberta Druryho poprvé vyšel roku 1729. Je to napínavý, místy až neuvěřitelný příběh mladého námořníka, který se nešťastnou náhodou ocitl v zajetí ostrova Madagaskar.

Roku 1703 ztroskotala u jižních břehů Madagaskaru loď jménem Degrave. Posádka byla zmasakrována. Vyvázli jen nemnozí a ti se „ocitli v rukou barbarských domorodců“. Byl mezi nimi i patnáctiletý Drury, který pak prožil na ostrově více než 14 let a vrátil se do Anglie.

Takto se to líčí ve zmíněné knize. Již od počátku její existence se však vedou spory o pravdivost jejího základu. Někteří odborníci se například domnívají, že jde o dílo známého romanopisce Daniela Defoa, autora Robinsona Crusoa. Jiní soudí, že mohl knihu jen redigovat.

Druryho příběhy a pozorování života domorodých obyvatel, popisy mnoha podivuhodných rituálů, záznamy jejich zvyků a obyčejů a nesčetné další podrobnosti dělají z knihy unikátní zdroj etnografických informací. A řada etnografů také z „Druryho“ skutečně čerpá (některé drobnosti v článku o aloalo [Vesmír 77, 494, 1998/9] v něm také mají svůj původ). Jeho kniha má v literatuře o Madagaskaru doslova výsadní postavení. Bylo by proto poněkud smutné, kdyby se ukázalo, že jde o pouhou fikci.

V posledních sedmi letech působila na jihu Madagaskaru anglo-malgašská expedice vedená Mikem Parkerem Pearsonem. Snažila se zjistit, jak to doopravdy s Druryho příběhem na Madagaskaru bylo. Pearson se přiklání spíše k názoru, že celý příběh má reálný základ. „Pobývali jsme na stejných místech – u stejných řek a ve stejných horách – a sledovali jsme stejné zvyklosti, tradice a praktiky na stejných místech,“ říká. Jeho výprava nalezla také dvě děla a jiná expedice rovněž část zvonu. Vše pochází z lodi vyrobené v Anglii někdy mezi lety 1660 a 1750. Pearson soudí, že předměty pocházejí z plachetnice Degrave. (National Geographic 195, 1999/1; komentované vydání Druryho deníku z roku 1897)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výzkumné výpravy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné