Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

PETR KOVAŘÍK: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska

Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1998, 362 stran, 100 barevných fotografií (Jan Mihaliček), hydrogeologická poznámka a doslov (Jiří Kessl), mapy, slovníček vybraných termínů; doporučená cena 355 Kč, náklad neuveden
 |  5. 5. 1999
 |  Vesmír 78, 269, 1999/5

Studánky-hlubánky, provokující malíře, básníky i skladatele... Prameny života, které lze plně docenit jen na poušti a krotce si o nich vyprávět na domácí prašné cestě vinoucí se k hospodě. Otvírání studánek jako obyčejné vítání jara, pohanský obřad, lidový zvyk nebo kantáta Bohuslava Martinů, to vše se letmo mihne úvodními kapitolami.

Podstatou knihy je však průvodce po studánkách a pramenech v České republice. Autor jich vybral bezmála tisíc a uspořádal je abecedně podle míst, kde se studánka nachází (především podle měst a obcí či městských a obecních částí, ale i podle orientačních bodů v krajině, jako jsou vrchy či osamělé kaple). O každé studánce se dočteme, jak se jmenuje, kde přesně ji hledat, čím je význačná, jakou má vodu, co se tam dělo v minulosti apod. Hesla mají různý rozsah – od dvouřádkových až po celou tiskovou stranu.

Samozřejmě tu každý budem některou ze svých studánek postrádat. Nejsou tu příhraniční studánky v „zakázaných územích“, které po 40 let zarůstaly býlím a spolu s nimi upadala v zapomnění i jejich česká jména. (Není divu, k některým by se dnes fotograf musel kopřivami prodírat ve skafandru.) Nejsou tu například prameny Ploučnice, ale třeba se nevešly ani pod definici pramene, ani pod prameniště (viz slovníček v knize) – je to spíš houf nezávislých pramenů, hlavních a vedlejších. Ploučnice se u Osečné rodí skutečně bouřlivě, hodiny lze pozorovat, jak se na dně voda „vaří“ a vyvrhuje zespodu čisťounký bílý písek, výrazně se lišící od tmavého bahna pramenné nádrže.

Kdyby někdo zapomněl, ve které končině svou studánku hledat, stačí zalistovat v rejstříku studánčích jmen s odkazy na stranu v knize. Krom toho je tu ve zvláštním oddíle i několik podrobněji zpracovaných pověstí, z nichž každá představuje určitý typ studánkového mýtu. Je tu i stručná hydrologická poznámka, v níž Jiří Kessl (mimo jiné) vysvětluje, proč soustředný pramen není běžným jevem. Stručná je zmínka o minerálních vodách, stručný je i slovníček hydrogeologických termínů. Trochu postrádám zmínku o pomístních jménech souvisejících se studánkami a také o pozůstatcích dialektu, které se v těchto jménech ukrývají (studenka, studynka, studinka, sturánka, studenec ad.).

Zřejmě však právě to, že v knize něco postrádám, svědčí v její prospěch. Přečetla jsem ji jedním dechem a teď bych si přála, aby v ní bylo ještě víc informací. Proč? Vždyť každá studánka v lese na hladině nebe nese, kdyby jí nebylo, o zem by se rozbilo. [M. Bureš – B. Martinů]

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...