Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Věda na národní úrovni

 |  5. 3. 1999
 |  Vesmír 78, 125, 1999/3

„Nemáme jinou alternativu než vstoupit do EU a účastnit se jejích výzkumných programů,“ cituje časopis Science prof. R. Zahradníka v souboru článků věnovaných výzkumu ve státech střední a východní Evropy. Rámcový program 5 Evropské unie předpokládá účast 31 evropských států včetně 10 států střední a východní Evropy. Účast v tomto programu spolkne až desetinu částky, kterou tyto státy věnují na výzkum a vývoj. Takže se může stát, že v parlamentech některých z těchto států účast v programu nemusí projít. Obavy totiž vzbuzuje skutečnost, že peníze tohoto programu se přerozdělují podle kvality vědeckých projektů. A to je pro některé vědce i administrátory vědy důvod k oprávněným chmurám. Je to ale také předkolo vstupu do EU! Nahlédněme do připojené tabulky Garfieldova institutu vědeckých informací ve Filadelfii, v níž je porovnáván počet citací na jednu publikovanou práci s procentem HDP věnovaným na výzkum a vývoj (Science 283, 24, 1999). Tabulka věru nepotěší, byť citační statistiky mají své odpůrce a interpretace vyžaduje ještě podrobnější komentář.

Zpráva konzultační firmy Coopers & Lybrand, schválená Evropskou unií, konstatuje, že „ve většině postkomunistických zemí se klade příliš velký důraz na základní výzkum a zaostává aplikovaný (industrial) výzkum“. Rámcový program 5 je orientovaný hlavně na aplikovaný výzkum, jak si postěžoval místopředseda Slovinské akademie Robert Blinc. Jorma Routti, finský fyzik a jeden z vysokých úředníků direktorátu Evropské unie pro výzkum, však říká velmi jednoznačně, že nemá žádný smysl zdvojovat na národní bázi vědecký výzkum. Lze očekávat, že čím bližší bude vstup do EU, tím více psychologických bariér se objeví. A nejen u těch nepřipravených.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova a vzdělávání
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...