Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Věda na národní úrovni

 |  5. 3. 1999
 |  Vesmír 78, 125, 1999/3

„Nemáme jinou alternativu než vstoupit do EU a účastnit se jejích výzkumných programů,“ cituje časopis Science prof. R. Zahradníka v souboru článků věnovaných výzkumu ve státech střední a východní Evropy. Rámcový program 5 Evropské unie předpokládá účast 31 evropských států včetně 10 států střední a východní Evropy. Účast v tomto programu spolkne až desetinu částky, kterou tyto státy věnují na výzkum a vývoj. Takže se může stát, že v parlamentech některých z těchto států účast v programu nemusí projít. Obavy totiž vzbuzuje skutečnost, že peníze tohoto programu se přerozdělují podle kvality vědeckých projektů. A to je pro některé vědce i administrátory vědy důvod k oprávněným chmurám. Je to ale také předkolo vstupu do EU! Nahlédněme do připojené tabulky Garfieldova institutu vědeckých informací ve Filadelfii, v níž je porovnáván počet citací na jednu publikovanou práci s procentem HDP věnovaným na výzkum a vývoj (Science 283, 24, 1999). Tabulka věru nepotěší, byť citační statistiky mají své odpůrce a interpretace vyžaduje ještě podrobnější komentář.

Zpráva konzultační firmy Coopers & Lybrand, schválená Evropskou unií, konstatuje, že „ve většině postkomunistických zemí se klade příliš velký důraz na základní výzkum a zaostává aplikovaný (industrial) výzkum“. Rámcový program 5 je orientovaný hlavně na aplikovaný výzkum, jak si postěžoval místopředseda Slovinské akademie Robert Blinc. Jorma Routti, finský fyzik a jeden z vysokých úředníků direktorátu Evropské unie pro výzkum, však říká velmi jednoznačně, že nemá žádný smysl zdvojovat na národní bázi vědecký výzkum. Lze očekávat, že čím bližší bude vstup do EU, tím více psychologických bariér se objeví. A nejen u těch nepřipravených.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova a vzdělávání
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné