Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Věda na národní úrovni

 |  5. 3. 1999
 |  Vesmír 78, 125, 1999/3

„Nemáme jinou alternativu než vstoupit do EU a účastnit se jejích výzkumných programů,“ cituje časopis Science prof. R. Zahradníka v souboru článků věnovaných výzkumu ve státech střední a východní Evropy. Rámcový program 5 Evropské unie předpokládá účast 31 evropských států včetně 10 států střední a východní Evropy. Účast v tomto programu spolkne až desetinu částky, kterou tyto státy věnují na výzkum a vývoj. Takže se může stát, že v parlamentech některých z těchto států účast v programu nemusí projít. Obavy totiž vzbuzuje skutečnost, že peníze tohoto programu se přerozdělují podle kvality vědeckých projektů. A to je pro některé vědce i administrátory vědy důvod k oprávněným chmurám. Je to ale také předkolo vstupu do EU! Nahlédněme do připojené tabulky Garfieldova institutu vědeckých informací ve Filadelfii, v níž je porovnáván počet citací na jednu publikovanou práci s procentem HDP věnovaným na výzkum a vývoj (Science 283, 24, 1999). Tabulka věru nepotěší, byť citační statistiky mají své odpůrce a interpretace vyžaduje ještě podrobnější komentář.

Zpráva konzultační firmy Coopers & Lybrand, schválená Evropskou unií, konstatuje, že „ve většině postkomunistických zemí se klade příliš velký důraz na základní výzkum a zaostává aplikovaný (industrial) výzkum“. Rámcový program 5 je orientovaný hlavně na aplikovaný výzkum, jak si postěžoval místopředseda Slovinské akademie Robert Blinc. Jorma Routti, finský fyzik a jeden z vysokých úředníků direktorátu Evropské unie pro výzkum, však říká velmi jednoznačně, že nemá žádný smysl zdvojovat na národní bázi vědecký výzkum. Lze očekávat, že čím bližší bude vstup do EU, tím více psychologických bariér se objeví. A nejen u těch nepřipravených.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova a vzdělávání
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Xenoboti se začali rozmnožovat, poradila jim umělá inteligence

Xenoboti se začali rozmnožovat, poradila jim umělá inteligence audio

Jaroslav Petr  |  4. 12. 2021
Vědci z Vermontské, Tuftsovy a Harvardovy univerzity objevili novou formu biologické reprodukce a vytvořili sebereplikující se živé roboty. Tyto...
(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné