Ad „Ad Neveselé kapitoly o vědě a moci“

Rád bych se vyslovil k poznámce doc. RNDr. V. Hořejšího, DrSc., ve které se znovu objevuje dlouho tradovaná legenda o tom, jak Milanu Haškovi „v podstatě o fous unikla Nobelova cena“.

Milan Hašek si to nemyslel. Cituji z jeho blahopřejného dopisu P. Medawarovi k udělení Nobelovy ceny z 2. 11. 1960 (z pozůstalosti P. Medawara):

Without your brilliant and ingenious ideas the concept of immunological tolerance would certainly have waited a long time for its creation.

Tak Hašek formuloval vzdálenost, která oddělovala jeho vegetativní hybridizaci od Medawarovy získané imunologické tolerance. Za její objev, publikovaný v roce 1953, získal sir Peter B. Medawar (spolu s F. N. Burnetem) v roce 1960 Nobelovu cenu. Svůj objev vegetativní hybridizace u živočichů M. Hašek zveřejnil také v roce 1953. Jde tedy o příklad paralelního objevu stejného fenoménu. Hašek ho interpretoval lysenkisticky jako důkaz, že tato vegetativní hybridizace je možná u živočichů. Medawarův koncept vysvětluje získanou imunologickou toleranci v duchu klasické genetiky. Na to, že Haškův objev vegetativní hybridizace u živočichů patří do imunologie (ne genetiky), poprvé upozornil jeho profesor, genetik a imunolog Bohumil Sekla.

Tradovaný názor, že Haškovi unikla Nobelova cena, je výsledkem zpětné interpretace jeho pokusů s vegetativní hybridizací zvířat jako objevu získané imunitní tolerance.