Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Ad „Ad Neveselé kapitoly o vědě a moci“

(Vesmír 78, 10, 1999/1)
 |  5. 3. 1999
 |  Vesmír 78, 124, 1999/3

Rád bych se vyslovil k poznámce doc. RNDr. V. Hořejšího, DrSc., ve které se znovu objevuje dlouho tradovaná legenda o tom, jak Milanu Haškovi „v podstatě o fous unikla Nobelova cena“.

Milan Hašek si to nemyslel. Cituji z jeho blahopřejného dopisu P. Medawarovi k udělení Nobelovy ceny z 2. 11. 1960 (z pozůstalosti P. Medawara):

Without your brilliant and ingenious ideas the concept of immunological tolerance would certainly have waited a long time for its creation.

Tak Hašek formuloval vzdálenost, která oddělovala jeho vegetativní hybridizaci od Medawarovy získané imunologické tolerance. Za její objev, publikovaný v roce 1953, získal sir Peter B. Medawar (spolu s F. N. Burnetem) v roce 1960 Nobelovu cenu. Svůj objev vegetativní hybridizace u živočichů M. Hašek zveřejnil také v roce 1953. Jde tedy o příklad paralelního objevu stejného fenoménu. Hašek ho interpretoval lysenkisticky jako důkaz, že tato vegetativní hybridizace je možná u živočichů. Medawarův koncept vysvětluje získanou imunologickou toleranci v duchu klasické genetiky. Na to, že Haškův objev vegetativní hybridizace u živočichů patří do imunologie (ne genetiky), poprvé upozornil jeho profesor, genetik a imunolog Bohumil Sekla.

Tradovaný názor, že Haškovi unikla Nobelova cena, je výsledkem zpětné interpretace jeho pokusů s vegetativní hybridizací zvířat jako objevu získané imunitní tolerance.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Jiří Sekerák

 

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...