DOMINIK TALLA: Od Mexika po Aljašku
Tallovi jsou horolezci a turisté zaměření na extrémní podmínky. V roce 1991 odcestovali do Kanady, kde otec rodiny čtyři roky pracoval jako zástupce brněnského Zetoru. Na závěr kanadského pobytu si všichni Tallovi včetně třináctiletého Dominika (jablko nepadlo daleko od stromu) dopřáli pětiměsíční expedici z Kanady do Mexika, odtud na Aljašku a zase zpět. Výprava začala 5. března 1995 a skončila 10. srpna téhož roku. Během cesty si Dominik vedl deník, který o dva roky později zpracoval knižně.
Těžiště knihy spočívá v líčení mnohých přírodních krás a bohatých sportovních zážitků, nad nimiž se čtenářům zatají dech. Hlavním bodem rodinné výpravy bylo zdolání nejvyšší hory Severní Ameriky Mt. McKinley (6194 m), předtím si Tallovi jako rozcvičku dopřáli v Mexiku výstup na Citlatepétl (5747 m). Svým věkem, jenž dal rodinné výpravě oficiální jméno Czech 13, byl Dominik Talla druhým nejmladším pokořitelem Mt. McKinley.
Ze svého deníku vybral do knihy to podstatné. Na malé ploše uvedl maximum vlastních poznatků a jen velmi stručně je doplnil základními místopisnými daty. Zmiňuje množství zajímavých detailů, jejichž souhrn ve čtenáři budí pocit, že cestoval spolu s autorem. Téměř všechny neobvyklé výrazy jsou stručně a výstižně vysvětleny (například kajícíník, vidmo, gaod), a tak jen po zmínce, že Tallovi sestoupili z nižšího tábora strmým kuloárem (s. 53), jsem si nedovedl představit, kudy to šli (pozn. red.: kuloár – strmá, hluboká a úzká rokle). Jedinou jazykovou kuriozitou je použití všech tří možných psaní jména speciálního horolezeckého zajišťovacího zařízení (jümar, jumar i jímar, s. 51). Zvláště čtenáři Jacka Londona si přijdou na své při popisu dnešní podoby legendárních míst (Klondike, Bonanza, Čtyřicátá míle a Chilkootský průsmyk), doplněném půvabným líčením autorovy vlastní zlaté horečky. Významné místo v knize mají mnohá setkání s lidmi. Zaujme vnímavost, s níž Dominik rozpoznal skrývanou radost mexického horala z darovaného nože, a přímočarost úsudku odpovídající autorovu věku.
Kniha je psána svěžím nekomplikovaným slohem, příjemnou češtinou, která pozornému čtenáři naznačí autorův moravský původ. Do textu jsou zařazeny kvalitní barevné fotografie. Autor snímků sice není uveden, ale nejspíš jím bude ten, kdo na žádné z nich není, Dominikův otec Sylva Talla.
Doporučuji knihu každému, koho potěší důkaz, že i nejdobrodružnější klukovské sny se za jistých okolností mohou už v tom věku splnit.
Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [109,59 kB]