Ve zkratce
| 5. 12. 1999 | Vesmír 78, 706, 1999/12
- Mnozí živočichové, zejména v říši hmyzu, komunikují pomocí chemických signálů – vylučují feromony (agregační, výstražné, pohlavní aj.). Australští biochemici objevili první pohlavní feromon žab – splendiferin.
Nature 401, 444–445, 1999.
- Jednotlivé rostliny zřídka hostí více než jednu kolonii maravenců. Co mají dělat méně bojovné druhy mravenců, aby uspěly v konkurenci? Africký mravenec Crematogaster nigriceps okusuje větvičky akácie, na níž žije, tak důkladně, že změní vzhled stromu. Koruna je menší, kompaktní a velmi hustá. „Parkovým“ sestřihem akácií nejspíš brání svým konkurentům osídlit stejný strom.
Nature 401, 578–581, 1999
- Svět každé z nosních dírek voní jinak. Je tomu tak proto, že proud vzduchu v jedné nosní dírce je větší než v druhé. O světě vůní tak mozek dostává dva mírně odlišné signály. Pozoruhodné rovněž je, že vždy po několika hodinách si nosní dírky vymění roli.
Nature 402, 35, 1999
- Klasifikace zhoubných nádorů je pro volbu účinné terapie velmi významná, protože nádory s podobným vzhledem mohou na terapii odpovídat rozdílně. Jedno z klasifikačních schémat je založeno na analýze exprese genů. Na příkladu leukemie je demonstrováno rozlišení ALL a AML.
Nature 402, 35, 1999
Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [389,71 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Ve zkratce
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...