Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Jak je to s těmi genově manipulovanými brambory a zdravým rostlinným olejem

 |  5. 10. 1999
 |  Vesmír 78, 545, 1999/10

I když to možná vypadá, že si obě postavy fiktivního dialogu vymýšlejí, opak je pravdou. Skutečně bylo vysloveno podezření, že s mlčením Vesmíru v souvislosti s dotyčnou problematikou není všechno úplně v pořádku (viz Britské listy z 3. 8. 1999, blisty.internet.cz/9908/19990803i.html); nestálo by mi to za odkaz, kdyby v onom článku nebyl zároveň velice stručný souhrn „aféry Pusztai“ čili historie s „jedovatými transgenními bramborami“ v obvyklé – tj. až po hranici nepravdy zjednodušené – podobě. Chcete-li však o celé záležitosti vědět víc, doporučuji nějaké informačně bohatší místo, kupříkladu stránky britského internetového časopisu Natural Science (naturalscience.com/ns/cover/cover8.html), kde najdete i odkazy na zprávu komise, která zkoumala výsledky A. Pusztaie, a jeho odpověď na tuto zprávu, která je zároveň zřejmě jedinou veřejně dostupnou publikací originálních dat (viz též stránky skotského Rowett Research Institute www.rri.sari.ac.uk/gmo/index.html). Odkazy na stránky Greenpeace nejsou funkční, ale příslušné dokumenty najdete na www.greenpeace.org/~geneng/highlights/food/... (včetně dopisu 22 vědců na podporu A. Pusztaie, který bývá občas prezentován jako podpora platnosti jeho závěrů vyslovených v televizním rozhovoru, ačkoli jde o protest proti způsobu, jakým s A. Pusztaiem zachází vedení jeho ústavu). Pokud se nechcete prokousávat tabulkami originálních dat a jejich vzájemně protichůdnými výklady, doporučuji pěkný, racionální a zřejmě vcelku nepředpojatý komentář z časopisu New Scientist (http://gmworld. newscientist.com/), kde se Debora MacKenzie zasvěceně zabývá tím, co všechno bychom museli vědět o konvenčních zemědělských plodinách, kdybychom je chtěli testovat stejně pečlivě jako ty geneticky modifikované (nebo dokonce – jak ukazuje „bramborová aféra“ – co všechno budeme muset vědět, abychom dali dohromady pořádnou kontrolu).

Bohužel si nevymýšlím ani pokud jde o desikanty při sklizni řepky; podrobnosti o technologii, složení přípravků a dávkování najdete například na stránkách České zemědělské univerzity v Praze v rámci návrhu „Systému výroby řepky“ (max.af.czu.cz/~vlami/SVR/Rapeseed.html); výslovně připomínám, že jde o stránky neoficiální, protože nic oficiálního se mi po síti nepodařilo najít. Dokonce ani limity přípustného obsahu reziduí herbicidů v potravinách, což se mi zdá být poněkud na pováženou. Ale třeba jsem jenom špatně hledala; pokud něco najdete, dejte mi, prosím, vědět.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...