mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Jak je to s těmi genově manipulovanými brambory a zdravým rostlinným olejem

 |  5. 10. 1999
 |  Vesmír 78, 545, 1999/10

I když to možná vypadá, že si obě postavy fiktivního dialogu vymýšlejí, opak je pravdou. Skutečně bylo vysloveno podezření, že s mlčením Vesmíru v souvislosti s dotyčnou problematikou není všechno úplně v pořádku (viz Britské listy z 3. 8. 1999, blisty.internet.cz/9908/19990803i.html); nestálo by mi to za odkaz, kdyby v onom článku nebyl zároveň velice stručný souhrn „aféry Pusztai“ čili historie s „jedovatými transgenními bramborami“ v obvyklé – tj. až po hranici nepravdy zjednodušené – podobě. Chcete-li však o celé záležitosti vědět víc, doporučuji nějaké informačně bohatší místo, kupříkladu stránky britského internetového časopisu Natural Science (naturalscience.com/ns/cover/cover8.html), kde najdete i odkazy na zprávu komise, která zkoumala výsledky A. Pusztaie, a jeho odpověď na tuto zprávu, která je zároveň zřejmě jedinou veřejně dostupnou publikací originálních dat (viz též stránky skotského Rowett Research Institute www.rri.sari.ac.uk/gmo/index.html). Odkazy na stránky Greenpeace nejsou funkční, ale příslušné dokumenty najdete na www.greenpeace.org/~geneng/highlights/food/... (včetně dopisu 22 vědců na podporu A. Pusztaie, který bývá občas prezentován jako podpora platnosti jeho závěrů vyslovených v televizním rozhovoru, ačkoli jde o protest proti způsobu, jakým s A. Pusztaiem zachází vedení jeho ústavu). Pokud se nechcete prokousávat tabulkami originálních dat a jejich vzájemně protichůdnými výklady, doporučuji pěkný, racionální a zřejmě vcelku nepředpojatý komentář z časopisu New Scientist (http://gmworld. newscientist.com/), kde se Debora MacKenzie zasvěceně zabývá tím, co všechno bychom museli vědět o konvenčních zemědělských plodinách, kdybychom je chtěli testovat stejně pečlivě jako ty geneticky modifikované (nebo dokonce – jak ukazuje „bramborová aféra“ – co všechno budeme muset vědět, abychom dali dohromady pořádnou kontrolu).

Bohužel si nevymýšlím ani pokud jde o desikanty při sklizni řepky; podrobnosti o technologii, složení přípravků a dávkování najdete například na stránkách České zemědělské univerzity v Praze v rámci návrhu „Systému výroby řepky“ (max.af.czu.cz/~vlami/SVR/Rapeseed.html); výslovně připomínám, že jde o stránky neoficiální, protože nic oficiálního se mi po síti nepodařilo najít. Dokonce ani limity přípustného obsahu reziduí herbicidů v potravinách, což se mi zdá být poněkud na pováženou. Ale třeba jsem jenom špatně hledala; pokud něco najdete, dejte mi, prosím, vědět.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...