„Cyberdocs“ na internetu

Na internetových stránkách se objevují inzeráty lékařů nabízejících nemocným radu po síti, často za peníze. Dva lékaři z Oddělení zdravotnictví, kybermedicíny a dermatologie Univerzity v Heidelbergu se rozhodli úroveň „léčení na dálku“ prozkoumat. Vyzkoušeli v USA deset kyberdoků radících zadarmo a sedm upozorňujících na placení. Vydávali se za pacienty a popisovali příznaky odpovídající pásovému oparu. Navíc uvedli, že berou imunosupresivní lék, protože jsou po transplantaci ledviny. Pásový opar je sice obvykle jen obtížné a bolestivé, leč nikoli životu nebezpečné onemocnění. Při utlumené imunitní reakci však je životu nebezpečný a potřebuje speciální protivirovou léčbu.

Odpovědělo 10 dotázaných kyberlékařů. Tři odmítli poradit, protože dermatologií se nezabývají, zbývajících sedm poskytlo radu – z toho tři zadarmo a pět za úhradu. Pět kyberlékařů odpovědělo správně, jeden nemoc bagatelizoval a doporučil homeopatikum (účtoval 25 dolarů). Druhý poskytl zcela nesmyslné rady a nabízel (za úhradu) přírodní léky – přípravek z červeného jetele a pampelišky. Šest z deseti poskytujících službu zadarmo a jeden ze sedmi radících za peníze neodpovědělo vůbec. Protože fiktivní onemocnění ohrožovalo život, ti, kteří neodpověděli, uvedli fiktivního nemocného ve vážné nebezpečí, stejně jako ti, co poskytli nesmyslné rady. Navíc všichni, kteří odpověděli, porušili zákon, protože nemají v Německu licenci.

Sebeléčba podle rad kyberlékařů na internetu tedy může být životu nebezpečná a kyberlékaři by se měli ve svých radách omezit jen na obecné zdravotnické poučky a v uvedeném případě by měli pacientovi doporučit, aby urychleně vyhledal lékaře. (The Lancet 352, 1526, 1998)