Ve zkratce
| 5. 9. 1998 | Vesmír 77, 534, 1998/9
- Trilobiti byli aktivními účastníky jevu zvaného velká ordovická radiace – období, kdy došlo k náhlé vývojové „explozi“ druhů. Sledování, jak koncem ordoviku jednotlivé rody vymíraly, vede k závěru: ty rody, které přežily, měly více druhů než rody, které nepřežily.
(Science 280, 1922–1925, 1998)
- Ideu zpětné vazby mezi organizmy a prostředím dovedl invenční badatel J. Lovelock až ke kontroverzní teorii Gaia, předpokládající, že organizmy přispívají k zpětnovazebním regulačním mechanizmům udržujícím zemský povrch stabilní a životu příhodný. Může však seberegulace na planetární úrovni vzniknout přírodní selekcí na úrovni individuí? Zajímavý přehledný článek, aby se skeptici neztrapňovali.
(Nature 394, 439–447, 1998)
- Současný odhad množství důležitého skleníkového plynu N2O, které přechází z oceánu do atmosféry, činí 7–11×1012 gramů.
(Nature 394, 462–464, 1998)
- Kjótská cena byla v badatelském výzkumu udělena Kurtu Wüthrichovi za práce týkající se použití jaderné magnetické rezonance k určení prostorové struktury bílkovin a jiných makromolekul. Stejnou cenu získal japonský matematik K. Itô z Kjótské univerzity za diferenciální rovnice, které mohou popisovat jak náhodný pohyb atomů, tak fluktuace cen na burze.
Science 280, 2053, 1998
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [533,93 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Ve zkratce
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná 
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...