Genetika molekulární, nebo molekulová?

S velkým zájmem jsem si přečetl jazykový koutek z červencového čísla o používání slov molekulární nebo molekulová. V tomtéž čísle je náš článek o mikroskopii rastrovací sondou, kde jsme řešili analogický problém s použitím slova atomový nebo atomární. Mikroskopie rastrovací sondou je poměrně nový vědní obor, který vznikl v USA před dvaceti lety [...] Jedna z hlavních metod použití mikroskopu se anglicky nazývá Atomic Force Mikroscopy. Byly dvě možnosti českého ekvivalentu: mikroskopie atomových, nebo atomárních sil. Dospěli jsme k názoru, že mezi slovy atomový a atomární je i věcný rozdíl. Adjektivum atomový je více využíváno, když jde přímo o atom nebo jeho vlastnosti či využití, například atomová puma (elektrárna, ponorka). Kdybychom použili názvu atomární puma (elektrárna, ponorka), chápali bychom to jako vyjádření, že puma je spíše atomárních rozměrů (v rozměrech atomu). [...] Situace je ovšem jiná než u slova molekulární. Angličtina tvoří od slova atom pouze adjektivum atomic (nikoli atomar). Podle tohoto vzoru by čeština měla tvořit (kromě atomový) pouze adjektivum atomický. Slovní spojení mikroskopie atomických sil nám však nepřipadá tak pěkné ani výstižné jako mikroskopie atomárních sil [...]

Rozliším nejprve významy tří sporných adjektiv:

atomový – atomový reaktor, atomová energie, teorie, bomba, váha, atomové jádro; znamená „vznikající v oblasti atomu nebo s ní jinak související, zabývající se atomem, mající původ v atomu“,

atomární – atomární vodík (vznikající při štěpení molekuly vodíku), atomární kyslík; adjektivum užívané pouze v určitých odborných spojeních; znamená „mající nějakou podobu, vlastnost či rozměr atomu“,

atomický – atomické bádání, svařování, atomická věta; znamená „týkající se atomu, vztahující se k němu“.

Nejsou to jediná adjektiva, která lze od substantiva atom odvodit příponou (viz např. atomnatý – obsahující hodně atomů, atomovitý – tvarem podobný atomu ad.). Krom toho je třeba zmínit známý fakt, že substantivum atom má původ v řeckém atomos – neřezatelný (od temnó – řežu). Měla jsem v jazykovém koutku uvést obecně, že adjektiva odvozená od substantiv cizího původu se (mimo jiné) tvoří i příponami, které jsou rovněž (zčásti) cizí: -ický (demokratický, historický, metrický), -ální (materiální, orientální, individuální), -ární (populární, literární), nesprávně i -elní a érní (příklady raději neuvádím). Při zavádění nového termínu je třeba znát funkce přípon při slovotvorbě, avšak je zřejmé, že se jejich rozsah poněkud překrývá. Jakmile je termín zaveden, rozhoduje úzus (jak je patrné z příkladů u jednotlivých adjektiv). Domnívám se, že termín mikroskopie atomárních sil byl zvolen vhodně.