Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Veřejnost a cementárna

 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 457, 1998/8

(K článkům „Krajina se oceňuje hůř než cement“, Vesmír 77, 327, 1998/6 a „Veřejnost a cementárna“ Vesmír 77, 413, 1998/7)

Při sestavování dotazníku jsem se snažila popsat následky obou možných řešení sporu co nejobjektivněji. Na námitky Ing. Stodoly odpovídám postupně:

V dokumentaci k Nové králodvorské cementárně předložené roku 1992 pro územní řízení se předpokládala celková spotřeba vápenců 1,4 milionu tun za rok. Ve staré berounské cementárně se zpracovávalo 0,6 milionu tun za rok.

V roce 1995 se již cementáři dušovali, že nebudou využívat plný výkon nové továrny. Ekologové neviděli žádné záruky dodržení tohoto slibu. Zvláště když limity povolené těžby jsou velmi vysoké a poplatky z vytěžené suroviny zanedbatelné.

V srpnu 1993 vydalo Ministerstvo životního prostředí záporné stanovisko hodnocení EIA (Environmental Impact Assessment) tohoto znění: Stavba Nová králodvorská cementárna neodpovídá jako nová cementářská kapacita uvažovanému rozsahu celkové spotřeby cementu v ČR, vývozní strategii komodit s výraznou zátěží na životní prostředí a vysokou energetickou náročností, rovněž i strategii využívání nerostného bohatství. V roce 1995 investor nepopíral úmysl část produkce vyvážet.

V následujícím bodě se neshodujeme v tom, co je a co není okolí jeskyně. Do Koněpruských jeskyní přijíždí velké množství návštěvníků. Pohled do těžebních jam není to, co si slibují od procházky v chráněné krajinné oblasti.

Podle panoramatického nákresu, který nám ukázal na schůzce investor, by cementárna určitě vidět byla. Výška skladovacích sil měla být asi 70 m, výška komína přes 100 m.

Studie provedená v roce 1995 v okolí některých cementáren ukázala, že by vzácné rostliny pravděpodobně nevyhynuly. Avšak dotazník byl sestavován v březnu 1995. Ještě 30. srpna 1995 v diskusi v Hospodářských novinách zástupce cementárny tento argument nepoužil. Předpokládám, že tehdy, stejně jako já, ještě studii neznal. V tomto jediném bodě připouštím mýlku, nikoli nepoctivost.

V dotazníku byly popsány důsledky výstavby nové továrny, ne historie sporu. To, že by stará cementárna i po modernizaci znečišťovala ovzduší v Berouně, tam uvedeno bylo. „Uzavřít starou cementárnu“ byl také častý důvod, proč lidé volili výstavbu nové.

Průzkum si nikdo neobjednal. Byl proveden v oddělení environmentální ekonomiky Českého ekologického ústavu ve snaze vnést racionální argumenty do značně emocionálního sporu té doby.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Hana Švejdarová

RNDr. Hana Švejdarová (*1954) vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze V Českém ekologickém ústavu se zabývá aplikací metod environmentální ekonomie v urbanizovaném prostředí.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....