Ve zkratce
| 5. 8. 1998 | Vesmír 77, 474, 1998/8
- Současná potvrzení domněnky, že alespoň některé záblesky záření gama pocházejí z velmi vzdáleného vesmíru, naznačují, že by záblesky mohly sloužit také jako test kvantových teorií gravitace. Některé totiž předpovídají disperzi energie záření v záblesku.
(Nature 393, 763, 1998)
- Ernst Ludwig Winnacker, prezident společnosti Deutsche Forschungsgemeinschaft, varoval, že talentovaní vědci by mohli odmítat univerzitní kariéru kvůli silně hierarchické struktuře, která jim neumožňuje dělat výzkum nezávisle na profesorovi katedry. Navrhl též zrušit docentskou habilitaci, v německy mluvících zemích běžně vyžadovanou pro místa přednášejících, neboť posiluje hierarchii příliš dlouhou vazbou badatelů na jejich profesory.
(Nature 393, 726, 1998)
- První vydání Newtonových Philosophiae Naturalis Principia Mathematica bylo vydraženo v New Yorku v aukční síni Christie´s za 321 000 dolarů.
(Nature 393, 726, 1998)
- Čím silnější magnetické pole, tím lepší rozlišení, platí v jaderné magnetické rezonanci. Špičkové komerční přístroje mají frekvenci 750 MHz a jejich magnety dosahují 17,6 T (tesla). Technici v Oxford Instruments doufají, že se jim podaří do konce roku vyrobit magnet dosahující 21 T (to je pole 400 000krát silnější než magnetické pole Země). Další laboratoře mají ještě ambicióznější cíle.
(Science 281, 164–165, 1998)
- Mnoho trpělivosti bylo třeba k přesvědčení opičky, aby v klaustrofobním prostředí magnetické rezonance bez hnutí hlavy plnila experimentátorovy úkoly. První obrázky aktivity opičího mozku pomocí funkční magnetické rezonance pomohou neurovědcům nejen dozvědět se více o lidském mozku, ale doplní tradiční studie pomocí elektrod.
(Science 281, 149, 1998)
- Mezi biology, kteří se nedomnívali, že po Darwinovi jsou v biologické evoluci již všechny zásadní věci vyřešeny, patřil také Pere Alberch. Tento nadaný paleobiolog zemřel na selhání srdce ve věku 43 let.
(Nature 393, 632, 1998)
- Také na Tritonu bylo pozorováno globální oteplení: r. 1989 byla teplota ledu 37,5 K, roku 1997 již 39,3 K. Následkem toho přibývá na tomto největším měsíci Neptuna atmosféra. Množství plynu se za 10 let zdvojnásobilo. Ale pozor: tlak na povrchu je ve srovnání se Zemí nepatrný – asi 40 tisícin pascalu. Zdá se, že za oteplení může zvýšené oslunění jižní polární čepičky.
(Nature 393, 765–767, 1998)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [339,03 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Ve zkratce
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Lidské ucho v počítači 
Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček | 3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln
Ondřej Zelenka | 3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu
Jan Kyselý, Ondřej Lhotka | 3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...
















