Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Degradovatelné plasty

 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 477, 1998/8

Když po válce do našeho života vstoupily syntetické polymery, sklízely obdiv pro svou trvanlivost. Nehnily, nekorodovaly, nezpuchřely. Dnes nám jejich vzdornost biologickému rozkladu dělá spíše vrásky. Na skládkách, v mořských zátokách i na polích jsou „věčné“. Recyklování je organizačně i finančně náročné, spalováním se z některých uvolňují toxické zplodiny. A tak se vracíme ke starým dobrým mikrobům a byli bychom rádi, kdyby nám od všudypřítomných poletujících pytlíků a pohozených obalů pomohly. Jenže čistý uhlovodík, jakým je polyetylen nebo polypropylen, a to ještě v krystalické formě, je pro ně tvrdý oříšek, o PVC raději nemluvě.

Biotechnologie nabízí řešení: dělejte polymery biologické a biologie si s nimi poradí, jako s celulózou, škrobem, pektinem, kaseinem. Jenže člověk technologický chce termoplasty snadno tvarovatelné do nádob a vyfukovatelné do pytlíků a do všech možných obalů, bez kterých by supermarket nemohl existovat – a co bychom si počali bez supermarketů, že.

I tady je řešení. Některé organizmy ukládají energii ne ve škrobu nebo sádle, ale v polyesteru vzniklém z β-hydroxymáselné kyseliny, což je vlastně první článek v syntéze mastných kyselin. Kupodivu má tento poly(hydroxybutyrát) výhodné zpracovatelské vlastnosti. Tvoří ho některé mikroorganizmy, a to z tak jednoduchých zdrojů, jako jsou vodík, kyslík a kysličník uhličitý. Jenže taková „živná půda“ poněkud zavání dobrodružstvím, a sahá se proto po zdrojích méně třaskavých. Měly by být obnovitelné, tudíž růst na poli. Fermentační technologie je však drahá a celý proces má příliš mnoho stupňů, než aby mohl ekonomicky konkurovat plastům z ropy.

Proč tedy nepěstovat polymery přímo na poli? Geneticky modifikovaná řepka též dokáže místo obvyklého oleje hromadit poly(hydroxybutyrát). Tím se vše zjednoduší. A nemusíme zůstat u jednoho polymeru. Bakterie nabízejí další. Týmu firem Genencor International a DuPont se podařilo do jednoho mikroorganizmu přenést dva biochemické procesy, které se nikde nevyskytují zároveň: kvasinkovou dráhu tvorby glycerolu a bakteriální oxidaci glycerolu na trimetylenglykol, který je monomerem pro další biodegradovatelný polyester, zatím pracovně nazývaný 3GT.

Eun-woon Roh z výzkumného ústavu korejského Ministerstva zemědělství a lesnictví získal transgenní osiky, které také vytvářejí plast jako zásobní látku.

Degradovatelné polymery může biotechnologie poskytnout. Je nyní na vůli lidské společnosti, zda vytvoří takové ekonomické a legislativní podmínky, aby se vyplatilo omezit výrobu polymerů z ropy a rozběhnout velkovýrobu polymerů z obnovitelných zdrojů. Jedině tak budou cenově přístupné pro každodenní použití.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Drobník

Emeritní prof. RNDr. Jaroslav Drobník, DrSc., (*1929) vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, do roku 1971 pracoval na Přírodovědecké fakultě UK. V šedesátých letech byl u zrodu platinových cytostatik. V letech 1971–1990 pracoval v Ústavu makromolekulární chemie ČSAV. V r. 1991 byl jmenován profesorem biofyziky na PřF UK. Zabývá se biotechnologiemi. Je jedním ze zakládajících členů sdružení BIOTRIN (původně BIOTREND).

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné