Ve zkratce
| 5. 7. 1998 | Vesmír 77, 414, 1998/7
- Tvůrce WWW Tim Bernes Lee dostal cenu Nadace Eduarda Rheina za technologii. Za základní výzkum získal cenu Jacob Ziv (prezident Izraelské akademie věd), jehož práce se týkají teorie informace a kódování. E. Rhein (=1993) byl německý spisovatel a vynálezce. Cena obnáší 200 000 DM.
(Nature 393, 508, 1998)
- 16. března 1998 krátce před svými osmdesátinami zemřel Derek H. R. Barton (* 8. září 1918), vedle Woodworda další z charizmatických organických chemiků 20. století.
(Nature 393, 526, 1998)
- Kompletní sekvence genomu bakterie Mycobakterium tuberculosis (kmene H37Rv) poskytuje naději, že lépe porozumíme biologii tohoto patogena a nalezneme účinnější profylaxi a terapii. 4 411 529 párů bází kóduje asi 4000 genů.
(Nature 393, 537, 1998)
- Teplota vnější sluneční atmosféry (korony) je asi o dva řády vyšší než teplota slunečního povrchu. Mechanizmus ohřevu korony je dosud předmětem diskusí.
(Nature 393, 545, 1998)
- Seizmická anizotropie vrstvy D″ na rozhraní jádra a pláště svědčí o bohatosti dějů v této tenké vrstvě. Zdá se, že není možné vysvětlit anizotropii šíření vln S pouze změnami teploty. Jedna z silně anomálních oblastí se nachází blízko Polynésie.
(Nature 393, 564, 1998)
- Imunitní systém má možnost „zabít“ infikované buňky, aby zachránil neinfikovaný zbytek organizmu. Tento potenciálně nebezpečný mechanizmus musí být tedy striktně řízen. Nový mechanizmus aktivace dendritických buněk je založen na interakci povrchových molekul CD40 a CD40L.
(Nature 393, 413, 474, 478, 480, 1998)
- „Je to vážnější, než jsme si představovali,“ říká P. Piot, výkonný ředitel UNAIDS, o epidemii aidsu. Každý den se virem HIV infikuje nějakých 16 000 lidí. Epidemiology šokovala hlavně čísla ze subsaharské Afriky, Jižní Afriky (zde je infikováno 12,8 dospělého obyvatelstva!) a Nigérie (infikováno 4,1 % dospělého obyvatelstva). V těchto oblastech se infekce šíří dvakrát tak rychle, než se odhadovalo. Pokrok terapií aidsu a znalostí o viru HIV-1 je shrnut v čísle amerického časopisu Science z 19. června 1998. V této fázi výzkumu je důležité revidovat to, co již víme, uvědomit si, co ještě nevíme jistě, co nevíme vůbec a kterými směry by se měl (mohl) ubírat další výzkum.
(Science 280, 1815, 1844, 1855, 1875, 1881, 1905, 1949, 1998)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [285,31 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Ve zkratce
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Lidské ucho v počítači 
Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček | 3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln
Ondřej Zelenka | 3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu
Jan Kyselý, Ondřej Lhotka | 3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...






