Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Slovo má prof. Jan Švejnar

 |  5. 7. 1998
 |  Vesmír 77, 365, 1998/7

Podmínka nutná, nikoli však postačující

Vesmír: V březnu 1998 na semináři v budově AV ČR jste se zabýval rolí vědy v souvislosti s otázkou „Čím to, že ekonomicky některé země dlouhodobě rychle rostou a jiné naopak dlouhodobě zaostávají?“ Posluchače zajímalo, zda tyto rozdíly v růstu nějak souvisí s aplikacemi vědeckých poznatků a vývoje nových technologií. Na semináři jste měl více prostoru a mohl jste podat přehled vývoje myšlenek v oblasti ekonomického růstu od klasického modelu až po koncept produkční funkce Q = Q(L,K,t) jako funkce pracovní síly, kapitálu a času. Nastínil jste i modely na těchto konceptech založené. V krátkém rozhovoru nelze jít do takových podrobností, mohl byste však shrnout některé závěry?

Prof. Jan Švejnar: Několik empirických studií se snažilo analyzovat zdroje růstu. Brzy bylo jasné, že jenom část celkového ekonomického růstu se dá vysvětlit růstem výrobních faktorů. Jak se země může potýkat s technickou zaostalostí? Vyspělé země je možné dostihnout, ale je k tomu zapotřebí značných investic. Empirické studie ukazují, že země, které si vedly lépe, vytvářely dost slušný podpůrný rámec k tomu, aby jejich výrobci byli schopni vyspělé země dostihnout. Podívejte se například na graf porovnávající produktivitu práce ve Spojených státech s produktivitou v 15 vyspělých státech OECD (resp. HNP na člověka a hodinu). Rychlý ekonomický růst těchto států po 2. světové válce je vysvětlován několika faktory – zejména vznikem většího trhu, investicemi a činností velkých mezinárodních společností.

Ale k roli vědy a vzdělanosti. W. Baumol zjišťoval, zda přibližování zaostalých zemí vyspělým má co dělat se vzdělaností. Jak bychom očekávali, zjistil pozitivní vztah. Jiná rozsáhlejší studie (Pavitt, Soete 1982) zjistila rovněž silnou pozitivní korelaci mezi hrubým národním produktem na obyvatele, státními výdaji na výzkum a vývoj a počtem patentů. Nebudeme zacházet do podrobností, neboť obě studie sledovaly více proměnných. Určitou představu o výdajích na vývoj a výzkum je možné si vytvořit z připojených tabulek shrnujících jednak vývoj rozložení těchto výdajů mezi základní výzkum, aplikovaný výzkum a vývoj, jednak srovnání některých vyspělých zemí.

Vesmír: Vědecká komunita na celém světě vyvíjí snahu, aby byla zvýšena částka věnovaná ze státního rozpočtu na vědu a vzdělání. U nás se argumentuje těmi úspěšnými zeměmi, které investovaly do vědy a do vzdělání více než my a jejich ekonomika byla úspěšná. Je na místě zeptat se na protipříklady. Existují země, které investovaly do vědy a vzdělání, a přitom úspěšné nebyly?

Jan Švejnar: Samozřejmě. Mohou jimi být třeba bývalé komunistické země. Sovětský svaz byl první, který měl Sputnik a kosmonauta ve vesmíru, a přesto jeho ekonomika nepředstihla americkou, jak očekával, ale naopak zkolabovala. A nakonec se systém, který celé století soutěžil s kapitalistickým, zhroutil. Přes obrovské investice do vědy a do vzdělání. Ruští matematikové jsou mezi nejznámějšími na světě, a nejen oni. Ale to nestačí. Investice jsou podmínkou nutnou, nikoli však dostačující. Když se rozhlédneme po západním světě, vidíme málo zemí, které by do vědy a vzdělání neinvestovaly. Podívejme se např. na Kostariku. Je to země, která má oproti ostatním latinskoamerickým zemím vysokou vzdělanost, kladou tam poměrně velký důraz na zdravotnictví apod. Jejich ekonomika si vede poměrně dobře, ale neroste tak rychle jako ostatní. Je to tím, že dělají velkou sociální redistribuci, takže místo aby výsledek spočíval ve věcech hmatatelných (např. ve výrobě oceli), nacházíme zde spíše jiné aspekty životního standardu. Příjem na osobu není příliš vysoký, ale kvalita života je vysoká. Je to vidět například na nízké kojenecké úmrtností nebo úmrtnosti vůbec.

Od r. 1980 jsme si kladli otázku, zda asijské země budou jen dohánět a napodobovat ostatní, anebo zda vyvinou tvůrčí iniciativu. Dnes je jasné, že jsou tvůrčí iniciativy schopny. Ale jedna věc je zajímavá: i k imitaci je zapotřebí investic do vědy a vzdělání.

Vesmír: Na Cornellově univerzitě jste byl šéfem Senior Recruitment Comitte. Úkolem této komise bylo najít pro univerzitu nejlepší odborníky. Před obdobným úkolem stojí i zdejší univerzity a výzkumné ústavy. Zatím to vypadá tak, že na mnoha pracovištích existuje cosi, co JUDr. Michal Illner nazval „generační zátkou“. Kromě nepříliš schopných badatelů ji vytvořili (bohužel) i rehabilitovaní…

Švejnar: Skutečně, obsadit pozice lidmi, kteří si je „vyseděli“, anebo lidmi, kterým sice bylo ukřivděno, ale kteří již řadu let ve vědě nepracovali, byla chyba. Lidem, jimž se stala křivda, se mělo dostat společenské satisfakce, ale produktivita výzkumu se obejít nedá.

V roce 1991 jsme s Josefem Zielencem založili CERGE (Center for Economic Research and Graduate Education) experiment – snažili jsme se ustavit zde americký typ doktorandského studia se vším, co to obnáší, tj. s vrcholným výzkumem. V roce 1992 se k tomu přidala AV ČR s Národohospodářským ústavem (NHÚ). Samozřejmě s tím souvisí najímání nejlepších vědeckých pracovníků. Začínali jsme tím, že jsme po celém světě získávali nejlepší hostující profesory, aby tu učili. Tehdy jsem působil také v Pittsburgu, takže jsem tam vzal s sebou několik studentů, kteří se stali špičkami. Prvním byl Josef Kotrba, který dnes působí v České spořitelně. Dále to byl Miroslav Singer, ten je dnes hlavním ekonomem „Expandia finance“ a u nás má ještě částečný úvazek. Štěpán Jurajda udělal doktorát vloni a zůstává v Národohospodářském ústavu. Takže my soutěžíme s nejlepšími univerzitami o nejlepší doktorandy. A v tom spočívá i recept: naprostá otevřenost světu. Nestačí být nejlepšími jen v republice. Vědci v přírodovědných oborech k tomu ostatně měli blízko i dříve. Humanitní obory byly více izolované. V Americe se dělá neustále pořadí nejlepších univerzit a hodnocení. Hodnotí se kvalita doktorandských programů. Kariéra a platy manažerů univerzit závisí na tom, jak jsou schopni svoji univerzitu „vycepovat“. Ta konkurence je na všech úrovních. Už ani nemluvím o tom, že v CERGE – NHÚ „jedeme“ v angličtině. Nevěřil byste, jaký odpor to vzbudilo v administrativě a kolik námitek administrativa vznesla, že to či ono nemá podporu v zákoně. Ale to samo by bylo téma na jiný rozhovor.

Za Vesmír se ptal Ivan Boháček

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Jan Švejnar

* *

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné