Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Ve zkratce

 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 354, 1998/6

  • Z pravidla, podle něhož u velkých planet jsou jim nejblíže prstence se zárodky měsíčků, pak měsíce na téměř kruhových drahách, a nakonec malé „nepravidelné“ oběžnice na eliptických drahách, se vymykala planeta Uran. Jeho 15 známých měsíců leželo na téměř kruhových drahách s malou inklinací k rovníku (ten svírá s orbitální rovinou planety 98o). Největší a nejvzdálenější z nich – Titanii a Oberona – objevil Herschel r. 1787, 6 let po objevu Uranu. R. 1851 objevil Lassel Ariela a Umbriela, Kuiper objevil Mirandu r. 1948. V letech 1985–1986 objevila sonda Voyager 2 dalších deset malých měsíčků. Původní oznámení (viz Vesmír 77, 115, 1998/2), že jejich velikost je 80 a 160 km, je nově korigováno – činí pouhých 60 a 30 km.

    (Nature 392, 897, 1998)

  • Extrémně kyselá (pH nižší než 1) jezera a spodní vody se údajně nacházely v Severní Americe před 275–265 miliony let na rozloze nějakých 200 000 km2. V současnosti se jim přibližují některá jezera a spodní vody v jižní Austrálii (dosahují však pouze pH 2–4).

    (Nature 392, 911, 1998)

  • Syntaxin 5 je membránový protein, který zprostředkovává transport mezi endoplazmatickým retikulem a Golgiho aparátem...

    (Science 279, 696, 1998)

  • Mezivládní panel o změnách klimatu se musí vypořádávat s mnoha nejistotami. Jedna z nich vyplývá z toho, že nevíme jak se chová Západní antarktický ledový štít. V období maximálního zalednění před 20 000 lety byl mnohem větší. Po několika obdobích jeho rychlého ústupu nyní neustupuje příliš rychle, avšak porovnáním odtajněných družicových snímků z roku 1963 se současnými byly lokalizovány některé oblasti rychlých změn. Např. v oblasti Rossova ledovcového šelfu došlo k rozšíření toku B o 4 km a ke snížení jeho rychlosti o 50 %. Odpovědět seriózně, jaká bude v budoucnu hladina moře, není snadné.

    (Science 279, 689, 1998)

  • O 0,6–0,9 mm za rok se rozpíná zemská kůra v oblasti Yucca Mountain právě v místech plánovaného úložiště jaderného odpadu. To je o řád více, než by bylo možné usuzovat z tektonické historie oblasti. Data byla získána v letech 1984–1997 z triangulace a pomocí GPS (Global Positioning System).

    (Science 279, 2096, 1998)

  • O Crafoordovu cenu se dělí dva specialisté na zemětřesení: geofyzik Don L. Anderson a geolog Adam M. Dziewonski.

    (Nature 393, 10, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Ve zkratce

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Oprava zakoktaných genů

Oprava zakoktaných genů audio

Jaroslav Petr  |  24. 2. 2018
Syndrom křehkého chromozomu X patří k nejčastějším dědičným chorobám vyvolávajícím poruchy mentálního vývoje. Gen uspaný „zakoktáním“ genetického...
Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné