Zákeřná planetka středem pozornosti

Letos ve čtvrtek 12. března přinesly všechny světové agentury šokující zprávu: Předběžné výpočty ukazují, že asteroid označený 1997 XF11 mine Zemi ve vzdálenosti 26 000 mil (46 000 km) od jejího středu ve čtvrtek 16. října 2028 kolem 17:30 GMT. Odborníci varují před možností srážky.

Většina podobných tiskových zpráv bývá značně zkreslená, protože novináři svá sdělení málokdy konzultují s dobře informovanými astronomy. Tentokrát však vycházeli z věrohodných podkladů, které vypracoval Brian Marsden ze střediska pro sledování planetek Mezinárodní astronomické unie v Cambridži (Massachusetts).

„Přiblíží se extrémně blízko,“ řekl o 1997 XF₁₁ Marsden na tiskové konferenci. „Pravděpodobnost srážky je velmi malá, ale nedá se vyloučit. Podobný případ jsme dosud neměli.“

Nebezpečnou planetku objevil astronom Jim Scotti ze Stewardovy observatoře na Kitt Peak v Arizoně již 6. prosince 1997 v 11:20 světového času. V dalekohledu Spacewatch o průměru 90 cm spatřil v souhvězdí Raka nenápadné těleso hvězdné velikosti 19,1. Podobně jako každý jiný objekt tohoto druhu dostala planetka provizorní název 1997 XF₁₁. A díky tomu, že tento objekt v průběhu následujících 14 dnů sledovali dva japonští amatérští hvězdáři, mohl Gareth Williams ze zjištěných poloh stanovit předběžnou dráhu. Již tehdy se ukázalo, že jde o těleso patřící do skupiny planetek typu Apollo, které kříží dráhu Země a v budoucnu by se mohlo přiblížit k naší planetě nebezpečně blízko. Navíc bylo možno z jeho zdánlivé hvězdné velikosti, přibližné znalosti vzdálenosti a předpokládané odrazivosti (albeda) zhruba odhadnout i jeho průměr (1 – 2 km). Při vzájemné rychlosti střetu tělesa se Zemí kolem 10 km/s by se uvolnila energie rovná přibližně 320 000 Mt TNT, tedy srovnatelná s explozí mnoha milionů atomových bomb.

Proto byl tento objekt zařazen na seznam potenciálně nebezpečných těles PHA (Potentially Hazardous Asteroids), který v současné době obsahuje 108 položek. Jde o tělesa s průměrem přesahujícím 100 m, která se podle výpočtu mohou přiblížit k Zemi na vzdálenost menší než 7 milionů kilometrů, což vzbudilo vlnu dalších astronomických pozorování. Naše observatoř na jihočeské Kleti pořídila první snímek 1997 XF₁₁ již o vánocích (v noci z 26. na 27. prosince 1997) a další ještě 17. ledna a 3. února 1998. Počátkem března byly již vypočítány dostatečně přesné parametry dráhy, na jejichž základě B. Marsden učinil zmíněné prohlášení. I tak však byla nejistota předpovědi průletu značná: ±180 000 km. Země by tedy ležela v oblasti možného průletu a odhadovaná pravděpodobnost střetu s asteroidem byla řádu 0,15 %. Astronomové samozřejmě počítali s dalším sledováním této planetky (v polovině března byla již v dosahu jen velmi výkonných dalekohledů a nacházela se ve vzdálenosti 1,7 astronomické jednotky, tedy přes 250 milionů km od Země), zejména při očekávaném přiblížení v roce 2002 na vzdálenost asi 9,7 milionu kilometrů. Taková „nepatrná“ vzdálenost by umožnila použít k zpřesnění elementů dráhy i radiolokaci, takže chyba v určení průletu kolem Země v roce 2028 by klesla na ±1500 km.

Naštěstí jsme nemuseli čekat tak dlouho. Protože asteroid 1997 XF₁₁ byl v dosahu pozemských dalekohledů také v roce 1990, vrhli se astronomové z kalifornské Laboratoře proudového pohonu (JPL) do svých archivů. Donald Yeomans a Paul Chodas skutečně našli na čtyřech archivních snímcích, které pořídili Eleanor Helinová, Ken Lawrence a Brian Roman 22. a 23. března 1990 46centimetrovým Schmidtovým dalekohledem na Mt. Palomar, stopy tohoto tělesa v souhvězdí Panny. Díky tomu měli v kalifornské laboratoři k dispozici pro výpočet dráhy časovou řadu osmi let místo pouhých 88 dní. Nové výpočty ukázaly, že se planetka pohybuje sluneční soustavou po eliptické dráze s perihelem 0,744 AU, afelem 2,141 AU, sklonem 4,09° k ekliptice a dobou oběhu 1,731 roku. To znamená, že mine Zemi 26. října 2028 kolem 06:30 UT v bezpečné vzdálenosti 954 000 km, přičemž rozměry 3s elipsy (odpovídá spolehlivosti 99 %) jsou 175 000 x 1000 km, a že tedy pravděpodobnost srážky se Zemí v roce 2028 je nulová. Věrohodnost nových výpočtů potvrdil vzápětí i Marsden. ¹⁾ Tak se během jediného dne rozplynula hrozba 1997 XF₁₁ pro lidstvo.

Je však třeba mít na paměti, že naší Zemi nemusí být vždy dána lhůta 30 let na přípravu obrany proti blížícímu se kosmickému tělesu. Vesmírem křižují tisíce podobných těles. Je proto s podivem, že loni australská vláda zastavila finanční podporu programu systematického hledání nebezpečných těles, který byl jediný na celé jižní polokouli.

Ti, kdož si mohou nyní díky tiskové kampani mnout ruce, jsou producenti dvou holywoodských katastrofických filmů s tematikou zásahu Země tělesem z hlubin vesmíru. První z nich, Deep Impact, má mít světovou premiéru 8. května a další, Armageddon, 1. července. ²⁾