Aktuální číslo:

Ve zkratce

Ivan Boháček

| 5. 5. 1998

| Vesmír 77, 294, 1998/5

Volné oscilace Země byly považovány za přechodný jev objevující se po velkých zemětřeseních. Analýza dat gravimetrické sítě ukazuje, že Země osciluje na pozorovatelné úrovni i v obdobích seizmicky neaktivních. Numerické oscilace nasvědčují, že tyto oscilace nemohou být vysvětleny jako důsledek mnoha malých zemětřesení. A tak se hledá dosud neznámý dynamický proces v nitru Země.

(Science 279, 2089, 1998)

Data z družic Seasat a Geosat ukazují, že u oblastí Grónského ledovce položených nad 2000 m se výška zvětšuje za rok o pouhých 1,5 ± 0,5 cm. V protikladu s tímto zjištěním se výška povrchu regionálně mění o –15 až + 18 cm ročně, sezonní změny dosahují až ± 15 cm a meziroční změny dosahují ± 8 cm. Rychlost zvyšování ledovce nad 2000 m je příliš malá, aby bylo možné určit, zda se takto projevuje teplejší polární klima.

(Science 279, 2086, 1998)

Vitamin C je označován jako vhodný doplněk potravy, protože působí antioxidativně. Ve vysokých dávkách (nad 500 mg denně) vykazuje také oxidativní účinky a vede k oxidativnímu poškozování lymfocytů v periferní krvi. V menších dávkách však antioxidativní působení převažuje.

(Nature 392, 559, 1998)

Není to tak dávno, co byla hvězda Betelgeuse rozlišena nikoli jako bod, ale jako kotouček. Radiové pozorování její atmosféry odhalilo konvektivní buňky (oblasti konvekce), které dopravují chladnější fotosférický plyn do atmosféry hvězdy.

(Nature 392, 575, 1998)

Fotosyntézu antarktického fytoplanktonu silně ovlivňuje ultrafialové záření v blízkosti hladiny vody. Vertikální mísení vody však toto negativní působení zmenšuje (právě tak jako oblačnost). 50% redukce ozonové vrstvy by snížila fotosyntézu nejvýše o 8,5 %. Otázkou zůstává, nakolik je tato analýza realistická.

(Nature 391, 699, 1998)

Nejstarší známý dobře zachovaný skelet mořské želvy (Santanachelis gaffney) byl nalezen ve východní Brazilii u Santany do Cariri a je asi 110 milionů let starý.

(Nature 392, 705, 1998)

V červnu 1995 začala neznámá choroba ničit korály na floridském pobřeží. Patogen byl mnohem virulentnější, než bývalo v podobných případech obvyklé. Choroba se vyskytovala vždy od června do října. Patogen byl nyní identifikován jako nový druh Shingomonas.

(Nature 389, 25, 1997)

Ke stažení

Článek ve formátu PDF [247,71 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

RUBRIKA: Ve zkratce

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

články autora