Koroptev polní ptákem roku 1998

Koroptev polní (Perdix perdix) patřila vždy mezi oblíbené ptačí druhy zejména venkovského obyvatelstva. Jde o druh vázaný převážně na otevřenou krajinu podmíněnou člověkem, tzv. kulturní step. Šíření tohoto kura lze historicky spojovat s nástupem velkoplošného zemědělství, především s pěstováním žita. Dodnes představují rašící ozimy důležitý zdroj potravy koroptví v zimním období. Přestože ještě ve 30. letech našeho století patřila koroptev polní k velmi hojným druhům tzv. lovné zvěře, celoevropský pokles početnosti, který záhy následoval, byl velmi drastický a nevyhnul se ani České republice. Proto Česká společnost ornitologická vyhlásila koroptev polní Ptákem roku 1998. Součástí zvýšeného odborného zájmu o tento ptačí druh je výzkumný projekt zaměřený na hodnocení reprodukčních poměrů u volně žijící koroptví populace. Snímek nám představuje dospělého kohoutka, kterému byla připevněna miniaturní vysílačka firmy Biotrack Ltd., aby bylo možno spolehlivě sledovat jeho denní a sezonní pohyby v nepřehledném porostu husté přízemní vegetace. Téměř dvě desítky koroptví nás nyní každým dnem informují o tom, co je nezbytné pro jejich úspěšné rozmnožování v naší krajině a co může být naopak limitujícím faktorem přežití.

Zatímco v zemědělsky obhospodařované krajině jsou koroptve rozšířeny mozaikovitě a s velmi nízkou populační hustotou, okraje lidských sídlišť patří k přednostně vyhledávaným stanovištím. Charakteristická je vazba koroptví na neobdělávané pozemky s hojným výskytem plevelné vegetace, v níž ptáci nalézají dostatek potravy (semen) i možností úkrytu. Svá hnízda přitom ukrývají spíše v neudržovaných zatravněných plochách v blízkém sousedství. Taková stanoviště nacházíme v téměř souvislém, avšak ne příliš širokém pásu kolem celé Prahy. Není proto divu, že zde koroptví hnízdiště navazují jedno na druhé a že hustota místní populace je nesrovnatelně vyšší než v okolní krajině.