Kuiperův pás tvoří dva rozdílné typy objektů: načervenalé a velmi červené
| 5. 4. 1998 | Vesmír 77, 233, 1998/4
Z donedávna hypotetického rezervoáru objektů za drahou Neptuna již známe asi 60 objektů, jejichž velikost je mezi velikostí komet a planet a jež se pohybují na stabilních drahách kolem Slunce. Protože jde opravdu o velmi slabé objekty, není divu, že o jejich fyzikálních a chemických vlastnostech toho víme málo. Dvouleté sledování čtvrtiny známých objektů tohoto pásu vede k podivnému závěru: objekty Kuiperova pásu se dělí do dvou skupin. Členové té první jsou nepatrně červenější než naše Slunce, objekty v druhé skupině naopak patří k nejčervenějším tělesům známým ve sluneční soustavě. O mechanizmu odpovědném za toto dělení zatím astronomové jen spekulují.
Nature 392, 49-51, 1998
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [379,47 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná 
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...