Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Chmury nad rozpočtem doprovázejí i společnost Maxe Plancka

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 185, 1998/4

Společnost ústavů Maxe Plancka – nástupkyně Společnosti císaře Viléma – letos oslavila 50 let od svého vzniku. Je pokládána za velmi úspěšnou ani ne tak proto, že v jejích ústavech zakotvilo 15 nositelů Nobelovy ceny (ostatně i Společnost císaře Viléma se honosila 15 nositeli Nobelovy ceny, její reputaci však pokazila kolaborace s nacistickým režimem), jako proto, že dokázala velkoryse financovat vynikající ústavy a za jejich ředitele získat prvotřídní vědce. Ale i společnost Maxe Plancka pociťuje nedostatek prostředků. Jednou z příčin je rozšiřování společnosti na území nových spolkových zemí. Parlament zablokoval vládou přislíbené 5% zvýšení rozpočtu společnosti. Má-li se Společnost Maxe Plancka jako celek vyrovnat s méně penězi s novými vědeckými trendy, bude muset častěji rušit některá oddělení či ústavy, říká Hubert Markl, prezident společnosti. Neomezuje se však jen na hořekování. Chtěl by identifikovat budoucí výzkumné směry ústavů společnosti. To má usnadnit těžké rozhodování, které Společnost očekává. Markl navrhuje, aby univerzity a Společnost Maxe Plancka spojily své prostředky a vytvořily mezinárodní postgraduální školy, které by v definovaných vědeckých oborech poskytovaly nejvyšší úroveň vzdělání. Pochopitelně by se přednášelo anglicky.

H. Markl také podporuje program pro vědecký dorost, který by podporoval nezávislé výzkumné skupiny vedené mladými badateli. Program je zatím testován v nových spolkových zemích, s Weizmannovým ústavem v Rehovotu Markl podepsal smlouvu o výměně mladých badatelů a doufá, že se mu podaří tuto myšlenku rozšířit i do dalších evropských zemí. (Podle Nature, 392, 3, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné