Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Chmury nad rozpočtem doprovázejí i společnost Maxe Plancka

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 185, 1998/4

Společnost ústavů Maxe Plancka – nástupkyně Společnosti císaře Viléma – letos oslavila 50 let od svého vzniku. Je pokládána za velmi úspěšnou ani ne tak proto, že v jejích ústavech zakotvilo 15 nositelů Nobelovy ceny (ostatně i Společnost císaře Viléma se honosila 15 nositeli Nobelovy ceny, její reputaci však pokazila kolaborace s nacistickým režimem), jako proto, že dokázala velkoryse financovat vynikající ústavy a za jejich ředitele získat prvotřídní vědce. Ale i společnost Maxe Plancka pociťuje nedostatek prostředků. Jednou z příčin je rozšiřování společnosti na území nových spolkových zemí. Parlament zablokoval vládou přislíbené 5% zvýšení rozpočtu společnosti. Má-li se Společnost Maxe Plancka jako celek vyrovnat s méně penězi s novými vědeckými trendy, bude muset častěji rušit některá oddělení či ústavy, říká Hubert Markl, prezident společnosti. Neomezuje se však jen na hořekování. Chtěl by identifikovat budoucí výzkumné směry ústavů společnosti. To má usnadnit těžké rozhodování, které Společnost očekává. Markl navrhuje, aby univerzity a Společnost Maxe Plancka spojily své prostředky a vytvořily mezinárodní postgraduální školy, které by v definovaných vědeckých oborech poskytovaly nejvyšší úroveň vzdělání. Pochopitelně by se přednášelo anglicky.

H. Markl také podporuje program pro vědecký dorost, který by podporoval nezávislé výzkumné skupiny vedené mladými badateli. Program je zatím testován v nových spolkových zemích, s Weizmannovým ústavem v Rehovotu Markl podepsal smlouvu o výměně mladých badatelů a doufá, že se mu podaří tuto myšlenku rozšířit i do dalších evropských zemí. (Podle Nature, 392, 3, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...