Chmury nad rozpočtem doprovázejí i společnost Maxe Plancka

Společnost ústavů Maxe Plancka – nástupkyně Společnosti císaře Viléma – letos oslavila 50 let od svého vzniku. Je pokládána za velmi úspěšnou ani ne tak proto, že v jejích ústavech zakotvilo 15 nositelů Nobelovy ceny (ostatně i Společnost císaře Viléma se honosila 15 nositeli Nobelovy ceny, její reputaci však pokazila kolaborace s nacistickým režimem), jako proto, že dokázala velkoryse financovat vynikající ústavy a za jejich ředitele získat prvotřídní vědce. Ale i společnost Maxe Plancka pociťuje nedostatek prostředků. Jednou z příčin je rozšiřování společnosti na území nových spolkových zemí. Parlament zablokoval vládou přislíbené 5% zvýšení rozpočtu společnosti. Má-li se Společnost Maxe Plancka jako celek vyrovnat s méně penězi s novými vědeckými trendy, bude muset častěji rušit některá oddělení či ústavy, říká Hubert Markl, prezident společnosti. Neomezuje se však jen na hořekování. Chtěl by identifikovat budoucí výzkumné směry ústavů společnosti. To má usnadnit těžké rozhodování, které Společnost očekává. Markl navrhuje, aby univerzity a Společnost Maxe Plancka spojily své prostředky a vytvořily mezinárodní postgraduální školy, které by v definovaných vědeckých oborech poskytovaly nejvyšší úroveň vzdělání. Pochopitelně by se přednášelo anglicky.

H. Markl také podporuje program pro vědecký dorost, který by podporoval nezávislé výzkumné skupiny vedené mladými badateli. Program je zatím testován v nových spolkových zemích, s Weizmannovým ústavem v Rehovotu Markl podepsal smlouvu o výměně mladých badatelů a doufá, že se mu podaří tuto myšlenku rozšířit i do dalších evropských zemí. (Podle Nature, 392, 3, 1998)