Aktuální číslo:

2020/3

Téma měsíce:

Bod zlomu

V síti

 |  5. 12. 1998
 |  Vesmír 77, 708, 1998/12

Problematika biodiverzity je již po mnoho let velmi žhavým tématem. A v poslední době si čím dál častěji všímáme i diverzity čehokoliv dalšího. Dokonce se prý badatelé zcela vážně zaměřují i na takové obskurní příklady, jako je třeba snižování diverzity pařížských restaurací. Proč ne? Jako modelový příklad vlivu současné euroamerické civilizace na kulturní diverzitu by to mohlo být zajímavé.

Vraťme se však k biodiverzitě a jejímu zastoupení na internetu. Při toulkách po světě (v tomto případě jen virtuálním) mne překvapila skutečnost, v jak neutěšeném stavu je využití počítačových možností při klasifikaci organizmů. Biodiverzita je na světové síti prezentována většinou v ekologicko-ochranářském kontextu (např. výborný web forests.org). Jinými slovy: mnoho víme a píšeme o ochraně biodiverzity a její důležitosti pro náš svět, ale již méně se staráme o to, co je vlastně její podstatou (podstatou datovou, nikoli principiální). Vždyť pro setřídění milionů druhů rostlin, živočichů a další „žoužele“ a pro seriózní práci s tak obrovskými soubory dat vlastně dnes nic lepšího než počítače ani nemáme. Přesto databáze tohoto typu teprve vznikají a přemýšlí se o jejich struktuře i způsobech využití.

Zaspali biologové-systematici dobu? Domnívám se, že nikoliv. Měli jen tu smůlu, že jejich obor kvetl již v dobách, kdy bylo v módě papírové médium, a oni byli natolik pečliví a svědomití, že vytvořili dokonalý a propracovaný systém, jak s tím nezměrným množstvím druhů nakládat, jak je třídit a rozpoznávat (a nezbláznit se z toho). To kupříkladu molekulární genetici, kteří si v hromadění dat libují snad ještě více, začali s tou pravou vervou shromažďovat, sbírat a uchovávat až v dobách dětských krůčků výpočetní techniky. A do „svých“ informací tak mohli zavést docela jiný systém.

Přesto již existují první vlaštovky, např.: www.itis.usda.gov/itis. Vyčerpávající přehled odkazů na servry s problematikou biodiverzity a systematiky je na www.nbii.gov/biodiversity/biodiversity.html

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...
Dívčí tajemství a globální pandemie

Dívčí tajemství a globální pandemie

David Storch  |  29. 3. 2020
Všichni to známe. Dívky mají vážná tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž...
Život není jako dřív. A dlouho nebude

Život není jako dřív. A dlouho nebude

Pavel Plevka  |  27. 3. 2020
Kontrolované provedení populace infekcí SARS-CoV-2 tak, aby nebyl zahlcen náš zdravotní systém, bude trvat několik let, během kterých bude třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné