Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

V síti

 |  5. 12. 1998
 |  Vesmír 77, 708, 1998/12

Problematika biodiverzity je již po mnoho let velmi žhavým tématem. A v poslední době si čím dál častěji všímáme i diverzity čehokoliv dalšího. Dokonce se prý badatelé zcela vážně zaměřují i na takové obskurní příklady, jako je třeba snižování diverzity pařížských restaurací. Proč ne? Jako modelový příklad vlivu současné euroamerické civilizace na kulturní diverzitu by to mohlo být zajímavé.

Vraťme se však k biodiverzitě a jejímu zastoupení na internetu. Při toulkách po světě (v tomto případě jen virtuálním) mne překvapila skutečnost, v jak neutěšeném stavu je využití počítačových možností při klasifikaci organizmů. Biodiverzita je na světové síti prezentována většinou v ekologicko-ochranářském kontextu (např. výborný web forests.org). Jinými slovy: mnoho víme a píšeme o ochraně biodiverzity a její důležitosti pro náš svět, ale již méně se staráme o to, co je vlastně její podstatou (podstatou datovou, nikoli principiální). Vždyť pro setřídění milionů druhů rostlin, živočichů a další „žoužele“ a pro seriózní práci s tak obrovskými soubory dat vlastně dnes nic lepšího než počítače ani nemáme. Přesto databáze tohoto typu teprve vznikají a přemýšlí se o jejich struktuře i způsobech využití.

Zaspali biologové-systematici dobu? Domnívám se, že nikoliv. Měli jen tu smůlu, že jejich obor kvetl již v dobách, kdy bylo v módě papírové médium, a oni byli natolik pečliví a svědomití, že vytvořili dokonalý a propracovaný systém, jak s tím nezměrným množstvím druhů nakládat, jak je třídit a rozpoznávat (a nezbláznit se z toho). To kupříkladu molekulární genetici, kteří si v hromadění dat libují snad ještě více, začali s tou pravou vervou shromažďovat, sbírat a uchovávat až v dobách dětských krůčků výpočetní techniky. A do „svých“ informací tak mohli zavést docela jiný systém.

Přesto již existují první vlaštovky, např.: www.itis.usda.gov/itis. Vyčerpávající přehled odkazů na servry s problematikou biodiverzity a systematiky je na www.nbii.gov/biodiversity/biodiversity.html

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...