Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

V síti

 |  5. 12. 1998
 |  Vesmír 77, 708, 1998/12

Problematika biodiverzity je již po mnoho let velmi žhavým tématem. A v poslední době si čím dál častěji všímáme i diverzity čehokoliv dalšího. Dokonce se prý badatelé zcela vážně zaměřují i na takové obskurní příklady, jako je třeba snižování diverzity pařížských restaurací. Proč ne? Jako modelový příklad vlivu současné euroamerické civilizace na kulturní diverzitu by to mohlo být zajímavé.

Vraťme se však k biodiverzitě a jejímu zastoupení na internetu. Při toulkách po světě (v tomto případě jen virtuálním) mne překvapila skutečnost, v jak neutěšeném stavu je využití počítačových možností při klasifikaci organizmů. Biodiverzita je na světové síti prezentována většinou v ekologicko-ochranářském kontextu (např. výborný web forests.org). Jinými slovy: mnoho víme a píšeme o ochraně biodiverzity a její důležitosti pro náš svět, ale již méně se staráme o to, co je vlastně její podstatou (podstatou datovou, nikoli principiální). Vždyť pro setřídění milionů druhů rostlin, živočichů a další „žoužele“ a pro seriózní práci s tak obrovskými soubory dat vlastně dnes nic lepšího než počítače ani nemáme. Přesto databáze tohoto typu teprve vznikají a přemýšlí se o jejich struktuře i způsobech využití.

Zaspali biologové-systematici dobu? Domnívám se, že nikoliv. Měli jen tu smůlu, že jejich obor kvetl již v dobách, kdy bylo v módě papírové médium, a oni byli natolik pečliví a svědomití, že vytvořili dokonalý a propracovaný systém, jak s tím nezměrným množstvím druhů nakládat, jak je třídit a rozpoznávat (a nezbláznit se z toho). To kupříkladu molekulární genetici, kteří si v hromadění dat libují snad ještě více, začali s tou pravou vervou shromažďovat, sbírat a uchovávat až v dobách dětských krůčků výpočetní techniky. A do „svých“ informací tak mohli zavést docela jiný systém.

Přesto již existují první vlaštovky, např.: www.itis.usda.gov/itis. Vyčerpávající přehled odkazů na servry s problematikou biodiverzity a systematiky je na www.nbii.gov/biodiversity/biodiversity.html

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné