Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

RICHARD G. BROMLEY: Trace fossils – biology, taphonomy and applications

2. přepracované vydání, Chapman & Hall, Londýn 1996, 361 stran
 |  5. 10. 1998
 |  Vesmír 77, 575, 1998/10

Nehledě na neblaze se vyjímající slovo „fossils“ v titulu by kniha mohla zajímat každého, kdo se zabývá neživými nezpevněnými substráty – sedimenty, zvětralinami či půdou – a z nich vzniklými horninami, a dále každého, kdo studuje chování živočichů (zejména bezobratlých).

Studium stop po činnosti organizmů už dávno nespočívá pouze v suchopárných popisech a vágních interpretacích biogenních struktur. Výstižnější charakteristikou náplně oboru je konstatování, že většina usazených hornin či příbuzných substrátů byla v určité době životním prostorem organizmů a má tedy svoji „ichnostavbu“ (ř. ichnos – stopa). Materiály dosud nezpevněné, pokud nejsou hluboko pohřbeny, nemají ještě „ichnostavbu“ definitivní. Abychom porozuměli tomu, co se při bioturbaci se substrátem děje, musíme znát techniky, jimiž s ním organizmy manipulují. Není jich zase tak málo, takže představa žížaly jako „univerzálního bioturbátora“ je velmi zkreslující.

Je pozoruhodné, jak málo se zjištění biologů o tvaru doupat a pozorování lezoucích organizmů shodují s geologickým záznamem. Faktor „fosilizační bariéry“ je velmi významný, spočívá v mizení, či naopak zviditelňování některých struktur při zpevňování hornin, a hlavně ve složité mezihře střídavé sedimentace a eroze substrátu, která vzniklé struktury modifikuje.

Správná interpretace stop organizmů umožňuje porozumět řadě problémů: od míry rozmělnění stratigrafického záznamu bioturbací, přes rekonstrukci sedimentačně-erozní historie substrátu a fyzikální energie prostředí, až po strategie chování organizmů v současnosti i v geologické minulosti Země.

Tím vším (a mnohým dalším) se tato kniha zabývá. Výtečná je např. kapitola „The synecology of bioturbation“, která ukazuje, kolik biogenních struktur je společným dílem několika původců. Chcete-li „stopám“ porozumět, pak je četba knihy nejlépe investovaným časem. R. Bromley zná totiž z vlastní terénní činnosti (zahrnující i potápění v mořích nejrůznější teploty a hloubky) živou i neživou složku současných mořských prostředí, a to jak klastických, tak karbonátových, i nesčetné sekvence sedimentárních hornin. Může se proto spoléhat na svůj úsudek a nepodléhá ani módním pojmům, ani tradičním frázím. Navíc věnoval velkou péči čtivosti textu a výstižnosti ilustrací. Z osobního kontaktu s autorem vím, že na napsání 1. vydání knihy v r. 1990 si vzal rok neplacené dovolené. Nepředpokládal, že by všichni čtenáři byli seznámeni s ichnologickou hantýrkou. Snad proto mi jeden z kolegů, jemuž jsem knížku půjčil, řekl: „To je asi něco pro začátečníky, tomu jsem rozuměl i já!“ Skutečnost je taková, že specialisté hledají v knize poctivé, výjimečnou terénní zkušeností podložené zhodnocení překotného vývoje oboru v posledních desetiletích.

Čtenáře Vesmíru by snad mohla zaujmout reprodukovaná ilustrace dokumentující, kolika různých technik bioturbace je schopen v závislosti na konzistenci a hloubce substrátu jediný živočich, v tomto případě krtek.

Při pozornějším čtení vyplynou z knihy i věci velmi obecného zájmu. Například jak málo pojmů se dá bezezbytku vtěsnat do existujících klasifikačních schémat nebo jak neúplný je dosavadní terénní průzkum i velmi známých prostředí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné