Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

KRKAVČÍ GANGY – ALTRUIZMUS, NEBO SOBECTVÍ?

 |  5. 7. 1997
 |  Vesmír 76, 416, 1997/7

Altruistické chování se většinou vysvětluje vzájemnou příbuzností jedinců (příbuzenský altruizmus), nebo jako vzájemná výpomoc (reciproční altruizmus). Vzájemná výpomoc připadá v úvahu ovšem jen tehdy, pokud se všichni členové skupiny znají a mají šanci si pomoc „oplatit“. Krkavci, kteří se shromažďují na mršině, však nejsou vzájemně příbuzní a naděje, že se ještě někdy vůbec setkají, je mizivá – krkavci netvoří ucelené hejno, ale víceméně náhodně shromážděné uskupení jedinců. Klíč k jejich nesobeckému chování zde spočívá ve skutečnosti, že v těchto velkých seskupeních najdeme vždy mladé ptáky, kteří nejsou schopni samostatně se prosadit proti dospělcům. V případě, že by jedinec, který objevil mršinu, svůj objev neprozradil ostatním, vystavil by se značnému riziku, že mršinu později objeví dospělec a od zdroje potravy jej vyžene. Krkavci tak vytvářejí velké gangy adolescentů, kteří se toulají krajinou a díky svému množství jsou schopni obstát i v konkurenci s dospělci.

Krkavčí gang většinou nocuje poblíž mršiny a jeho velikost závisí na velikosti mršiny – gangy se tedy mohou libovolně spojovat a rozdělovat. Zatímco někteří členové gangu nocující na společném nocovišti se živí na mršině, jiní se potulují po okolí a hledají (možná spíše pasivně) nové zdroje potravy. K nově objevené mršině se ovšem celý gang přesune až poté, co zkonzumuje většinu původní mršiny. Jakýkoli nový člen se může ke gangu připojit. Jde tedy o optimální způsob využití zdrojů, jejichž výskyt je v prostoru i v čase extrémně nepředvídatelný. (American Scienstist 83, 342, 1997)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií a evoluční ekologií, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě JU. Je spoluorganizátorem proslulého semináře „Biologické čtvrtky ve Viničné“ a spoluautorem knih Úvod do současné ekologie, Biologie krajiny: biotopy České republiky a Jak se dělá evoluce. Je editorem časopisu Ecology Letters. Spolu s P. A. Marquetem a J. H. Brownem editoval knihu Scaling biodiversity pro Cambridge University Press. Působí v Centru pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008-2018 ředitelem. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné