Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Kančí les v českém pohraničí?

(Vesmír 76, 295, 1997/5)
 |  5. 7. 1997
 |  Vesmír 76, 364, 1997/7

Ve Vesmíru se dozvídáme, že Kančí les (podle překladu jména Sudéta z keltštiny) se vyskytoval snad v horské soustavě na severu Čech nebo zahrnoval „všechny kopečky“ v Čechách kromě Šumavy, která se označuje za Gabretu. [...] Obrátíme-li se do 2. století k Ptolemaiovi, zjistíme, že jako Sudety lze akceptovat území Čech na jih od polabské a pooheřské nížiny, včetně Šumavy. Ptolemaiovu Gabretu – jako místní „hylé“ – je nutno považovat za osamocený lesem porostlý kopec čnící v krajině jako výrazný orientační objekt. Pro Gabretu se hodí bez větších pochybností Kleť – okrajový vrchol Šumavy. Leží pod ním oppidum Třísov. Podobně lze Ptolemaiův Semanus hylé považovat za náš bájemi opředený Říp. V tomto případě je však možno uvažovat i o jiných kopcích, jako jsou Trosky, Bezděz, Ještěd. Poněkud jednodušší je situace na Moravě, kde za Orkynios drymos je nutno považovat Velký Kosíř u Prostějova a za Lunu Pavlovské vrchy. Větší pohoří v Čechách lze bez podstatnějších kontrastů s dosavadními představami popsat takto: Ptolemaiův Askiburgion oros představuje krkonošsko-jesenickou jednotku, Melibokon oros je však souhrn Duryňského lesa a Krušných hor. Sarmatika jsou Západní Kaprpaty. Tak se uzavírá obraz jihovýchodní části Ptolemaiovy Velké Germanie.

Radan Květ


Odpověď autorky: Podrobnější informace o Ptolemaiově Gabretě či Gambrétě jakožto Šumavě a Sudétě jakožto buď Krušných horách s přilehlými horstvy, nebo horstvu na severu i uprostřed Čech (nikoli už na jihu) lze najít v těchto publikacích: L. Olivová ad.– Pomístní jména v Čechách (Academia, Praha 1995); I. Lutterer, M. Majtán, R. Šrámek – Zeměpisná jména Československa (Academia, Praha 1982), V. Šmilauer – Jméno Sudety (Zpravodaj místopisné komise AV ČR, Praha 1970). Z uvedených prací jsem také čerpala podklady pro svoji glosu. Již ze dvou uváděných lokalizací Sudéty je patrné, že identifikovat horstva na Ptolemaiově mapě není snadné.

Děkujeme za vaši práci pro přírodu, za články, jež pomáhají vychovávat k citu a přemýšlení o naší přírodě.

Vám všem mnoho dobrého přeje a s úctou zůstává

Pavla Loucká

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorech

Radan Květ

Pavla Loucká

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...