Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Alkohol a obezita jako rizikové faktory srdečního onemocnění

 |  5. 7. 1997
 |  Vesmír 76, 415, 1997/7

Do nepřeberného množství studií zabývajících se rizikem kardiovaskulárních chorob přibyly dvě zajímavé práce. První se zabývá vlivem konzumace alkoholu na výskyt závažného srdečního onemocnění, definovaného jako infarkt myokardu či náhlá smrt ze srdeční příčiny. Potvrzuje mírné ochranné působení alkoholu v uměřené dávce – nejnižší výskyt sledovaných jevů byl zaznamenán ve skupině mužů i žen konzumujících 1 – 2 „drinky“ po 5 – 6 dní v týdnu. (Jeden drink je poměrně přesně definovaná jednotka konzumace alkoholu – jde o jednu sklenici vína, čtvrt litru piva či 5 cl lihoviny). Uvedená studie však nedoporučuje přílišnou propagaci „zdravotního“ užívání alkoholu z obavy, že většina konzumentů u takto nízkých dávek nezůstane.

Druhá studie zkoumá závislost výskytu infarktu myokardu, mozkové příhody, cukrovky a celkové úmrtnosti na indexu tělesné hmotnosti, tj. na obezitě. Sledováni byli pouze muži. Index tělesné hmotnosti (BMI) získáme, vydělíme-li svou tělesnou hmotnost v kilogramech výškou v metrech na druhou. Normální hodnoty indexu jsou stanoveny jako 20 – 25 kg/m2, mírná obezita je 25 – 30, střední obezita 30 – 40 a výrazná obezita nad 40 kg/m2. Studie potvrzuje praktickou významnost takto definovaných rozmezí, nejnižší výskyt některého ze sledovaných jevů byl pozorován u mužů s indexem 20 – 24. Naproti tomu vezmeme-li v úvahu pouze úmrtnost z jakékoli příčiny, její výskyt zřetelně stoupá u indexu pod 20 či nad 30 kg/m2. Studie tak opět potvrzuje dřívější zjištění, že mírná obezita není zdraví škodlivá a je patrně známkou celkové „spokojenosti“ organizmu. Naproti tomu upozorňuje na zdravotní rizika střední obezity, dosud byla za rizikovou pokládána převážně obezita významná. (British medical journal 314, s. 1159 a 1311, 1997)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Robert Pytlík

MUDr. Robert Pytlík (*1967) vystudoval 1. Lékařskou fakultu UK v Praze. Zabývá se trabsplantacemi krvetvorných buněk a dalšími aplikacemi buněčné terapie.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné