Alkohol a obezita jako rizikové faktory srdečního onemocnění

Do nepřeberného množství studií zabývajících se rizikem kardiovaskulárních chorob přibyly dvě zajímavé práce. První se zabývá vlivem konzumace alkoholu na výskyt závažného srdečního onemocnění, definovaného jako infarkt myokardu či náhlá smrt ze srdeční příčiny. Potvrzuje mírné ochranné působení alkoholu v uměřené dávce – nejnižší výskyt sledovaných jevů byl zaznamenán ve skupině mužů i žen konzumujících 1 – 2 „drinky“ po 5 – 6 dní v týdnu. (Jeden drink je poměrně přesně definovaná jednotka konzumace alkoholu – jde o jednu sklenici vína, čtvrt litru piva či 5 cl lihoviny). Uvedená studie však nedoporučuje přílišnou propagaci „zdravotního“ užívání alkoholu z obavy, že většina konzumentů u takto nízkých dávek nezůstane.

Druhá studie zkoumá závislost výskytu infarktu myokardu, mozkové příhody, cukrovky a celkové úmrtnosti na indexu tělesné hmotnosti, tj. na obezitě. Sledováni byli pouze muži. Index tělesné hmotnosti (BMI) získáme, vydělíme-li svou tělesnou hmotnost v kilogramech výškou v metrech na druhou. Normální hodnoty indexu jsou stanoveny jako 20 – 25 kg/m2, mírná obezita je 25 – 30, střední obezita 30 – 40 a výrazná obezita nad 40 kg/m2. Studie potvrzuje praktickou významnost takto definovaných rozmezí, nejnižší výskyt některého ze sledovaných jevů byl pozorován u mužů s indexem 20 – 24. Naproti tomu vezmeme-li v úvahu pouze úmrtnost z jakékoli příčiny, její výskyt zřetelně stoupá u indexu pod 20 či nad 30 kg/m2. Studie tak opět potvrzuje dřívější zjištění, že mírná obezita není zdraví škodlivá a je patrně známkou celkové „spokojenosti“ organizmu. Naproti tomu upozorňuje na zdravotní rizika střední obezity, dosud byla za rizikovou pokládána převážně obezita významná. (British medical journal 314, s. 1159 a 1311, 1997)