Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Oxid dusnatý a pamäť

 |  5. 5. 1997
 |  Vesmír 76, 296, 1997/5

Dávno je známe, že táto mimoriadne rozpustná molekula voľne prenikajúca bunečnými membránami vyvoláva rozšírenie ciev. Dnes sa zdá, že nemenej dôležitú úlohu zohráva NO v centrálnom nervovom systéme, kde sa podiela na procesoch spojených s učením a vznikom pamäti.

Dlho sa myslelo, že synapsiami (spojeniami spájajúcimi neuróny v mozgu do zložitých sietí) môže informácia (sprostredkovaná chemickými poslami) prechádzať len jedným smerom – z bunky presynaptickej do bunky postsynaptickej. Dnes sa ukazuje, že v postsynaptickej bunke opakovane dráždenej bunkou presynaptickou vzniká NO, ktorý preniká späť do presynaptickej bunky a tú podnecuje k ďalšej aktivite. Týmto spätnoväzbovým mechanizmom môže byť synaptický prenos udržovaný celé hodiny či dni, čo pravdepodobne vedie ku vzniku pamäťovej stopy. (Curr. Biol. 7, 141, 1997)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Eduard Kelemen

RNDr. Eduard Kelemen Ph.D. (*1976) vyštudoval PřF UK v Prahe. Doktorát získal na Newyorskej štátnej univerzite v Brooklyne, kde v súčasnosti pôsobí. Zaoberá sa neurofyziológiou.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...