Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Oxid dusnatý a pamäť

 |  5. 5. 1997
 |  Vesmír 76, 296, 1997/5

Dávno je známe, že táto mimoriadne rozpustná molekula voľne prenikajúca bunečnými membránami vyvoláva rozšírenie ciev. Dnes sa zdá, že nemenej dôležitú úlohu zohráva NO v centrálnom nervovom systéme, kde sa podiela na procesoch spojených s učením a vznikom pamäti.

Dlho sa myslelo, že synapsiami (spojeniami spájajúcimi neuróny v mozgu do zložitých sietí) môže informácia (sprostredkovaná chemickými poslami) prechádzať len jedným smerom – z bunky presynaptickej do bunky postsynaptickej. Dnes sa ukazuje, že v postsynaptickej bunke opakovane dráždenej bunkou presynaptickou vzniká NO, ktorý preniká späť do presynaptickej bunky a tú podnecuje k ďalšej aktivite. Týmto spätnoväzbovým mechanizmom môže byť synaptický prenos udržovaný celé hodiny či dni, čo pravdepodobne vedie ku vzniku pamäťovej stopy. (Curr. Biol. 7, 141, 1997)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Eduard Kelemen

RNDr. Eduard Kelemen Ph.D. (*1976) vyštudoval PřF UK v Prahe. Doktorát získal na Newyorskej štátnej univerzite v Brooklyne, kde v súčasnosti pôsobí. Zaoberá sa neurofyziológiou.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...