Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

AMERICKÁ HELIOVÁ REZERVA V OHROŽENÍ

 |  5. 5. 1997
 |  Vesmír 76, 295, 1997/5

Největší zásobárna helia na světě byla založena v Texasu r. 1925, kvůli zajištění plynu pro armádní vzducholodi (helium je plyn lehčí než vzduch a, na rozdíl od vodíku, je nevýbušný). V šedesátých letech stát poskytl půjčku asi 300 milionů dolarů na rozšíření Národní heliové rezervy v očekávání, že odtud budou zásobovány vládou řízené instituce (laboratoře, vojenská zařízení, NASA atd.). Investice se měla brzy vrátit, ale nestalo se tak. Naopak, dluh narostl o úroky až na 1,4 miliardy dolarů. Vzhledem k tomu, že byla objevena nová ložiska plynů bohatých heliem, prodávají soukromé firmy v USA helium o 10 % levněji a ovládají 90 % tamního obchodu.

Vloni začaly pro heliovou rezervu zlé časy. Když se vláda dostala do rozpočtových problémů, hledalo se, kde by se dalo ušetřit. Prezident Clinton ve svém projevu o stavu Unie vytáhl Národní heliovou rezervu jako bizarní případ nepotřebného projektu, který přežil z minulých časů. Poslanci pak navrhli, aby byla do 18 měsíců zastavena extrakce nového helia do této rezervy a celá zásoba (téměř miliarda metrů krychlových helia) rozprodána do r. 2015.

Proti tomuto krátkozrakému postupu rozvinula protestní kampaň Americká fyzikální společnost (Physics World, February 1996, str. 10). Upozorňuje na nenahraditelnost helia a na jeho omezené zdroje. Helium by se sice dalo získávat ze vzduchu, ale bylo by to vzhledem k nízké koncentraci (5 10-4 %) velmi drahé. Nejlevnější je extrahovat helium ze zemních plynů bohatých heliem. Ty obsahují až 0,3 % helia, ale vyskytují se vzácně – hlavní ložiska jsou právě v Texasu. Pokud by se takové zemní plyny těžily a helium z nich nebylo extrahováno, zmizelo by nenávratně. Poukazuje se i na to, že Národní heliová rezerva představuje nárazník pro případ náhlého nárůstu poptávky a chrání před možností, že soukromý průmysl nebude uvažovat dlouhodobě o zajištěni zdrojů helia.

Přes protesty fyziků Kongres v květnu 1996 jednoznačně (411 hlasů proti 10) odsoudil Národní heliovou rezervu k záhubě. Zbývala naděje v podobě Senátu. Vědci osobně kontaktovali své senátory a vysvětlovali jim situaci. Snaha se vyplatila. Demokrat B. Johnston podal pozměňovací návrh, podle kterého bude moci být heliová rezerva prodána až poté, až Národní akademie věd zhodnotí, zda to nebude mít negativní vliv na americkou vědu a techniku. Návrh byl přijat a věc se vrací do Kongresu (vida, k čemu může být také užitečný Senát). Nebezpečí bylo prozatím zažehnáno, ale nejistota pro Národní heliovou rezervu trvá.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...